Vlastimil Podracký: O nedostatku angažovaných vlastenců

07.12.2023 10:21 | Glosa

Ve společnosti je pozorovatelné oživení návratu k lidské sounáležitosti a spolčování. To je způsobeno vývojem politické situace, které jsme svědky, a určitými obavami ze současné politiky. Lidé nedůvěřují vládě a výzkumy veřejného mínění uvádí vzestup preferencí opozičních stran. Většina lidí ovšem vidí angažovanost pouze ve volbě politické strany ve volbách. Sami aktivitu neprojevovali a teprve v poslední době se spolčují, aby si nakonec vzájemně potvrdili, že další cestu musí teprve najít.

Vlastimil Podracký: O nedostatku angažovaných vlastenců
Foto: hns
Popisek: Vlastimil Podracký, ilustrační koláž

Zároveň bych nerad, aby už v základu nových hnutí se zahnízdily neduhy amatérismu, řevnivosti, osobní ješitnosti, neúcty a nedůvěry. Opakují se známé chyby ze všech lidových masových aktivit, ze zakládání někdejších politických stran a hnutí, třeba ze známého KAN v r. 1968 nebo OF v r. 1989. Dovolil jsem si tyto chyby pojmenovat.

Nedůvěra „zlatých rybiček“

Slyšel jsem mnoho odsudků na jednání některých angažovaných lidí. Stále se hledají jejich selhání, stále se vytváří ovzduší pronásledování, natáčení snímků, rozšiřování zpráv o jejich osobních záležitostech. Výchozí představa se opírá o zkušenosti, které mají běžní lidé: Každý politik by měl být chudý, nevydělávat velké peníze, hlavně ne v nějaké souvislosti s politikou. Absentují skutečné představy o jejich problémech. Ale dobře víme, že do politiky se musí dát peníze, aby byla úspěšná. Kde se vezmou? Samozřejmě od sponzorů. Ale sponzoři nepadají z nebe, většina jich sponzoruje politické subjekty z nějakého důvodu. Ten může být sice subjektivně nezištný, obvykle jde o podporu nějakého obecného směru, třeba snížení daní. Ale politik se nutně tímto sponzoringem zavazuje. Nejde to jinak. Politici, kteří jsou zároveň podnikateli, vlastně pouze mají sponzorovaného a sponzora v jedné osobě, rozdíl proti jiným žádný není.

Ale politické osoby bojující proti mezinárodním monopolům pohybující se po kluzkém ledě přece nemohou mít holé ruce. Musí být nějak zajištěni pro případ útoku. Peníze si umisťují v cizině apod. Čím je pro vládnoucí garnituru nebezpečnější politická teze, kterou opoziční politik hájí, tím více peněz opozičník potřebuje. Buď je musí mít sám nebo od sponzorů. Ale též musí mít podporu osob, které mu případně pomohou, tedy známosti. To vše se nelíbí „zlatým rybičkám“, které nejen požadují absolutní morálku od politiků, ale vytváří ve společnosti mnohdy nedůvěru na základě činů, které neodpovídají jejich „čistému“ ideálu. Pokud by se jim vyhovělo, nelze dělat odvážnou opoziční politiku, nikdo do takové politiky nepůjde. Opoziční politiku ovládnou ubožáci.

  Zde bych chtěl upozornit, že důležitá je důvěra, která se musí prověřit, ale potom už není možné nějak snadno vytvářet ovzduší nedůvěry pomocí různých pomluv na základě drobností a neustálého vytahování příběhů. Důvěra musí být pevná. Lidi, kteří se osvědčí, kteří riskují, kteří pracují nezištně, si zaslouží důvěru. Nezapomeňme, v jaké situaci se nachází, kolik riskují? Kdyby se jim něco stalo, nikdo jim nic nedá a „zlaté rybičky“, je rychle opustí.

V amatérském prostředí se projevuje jev akcelerace prověřování. Neustálé šťourání v minulosti, neustálé vyšetřování, co dělal a s kým se stýkal. Mnohdy se neustále rozebírá minulost. Každý má právo na soukromí a na svá tajemství. Nikdo není tak čistý, aby se na něm nic nenašlo a nedalo se to zneužívat.

Jako špatný příklad dávám „dodatečné historické prověřování“ Masaryka a Beneše. Přece víme, že byli agenty britské tajné služby, že pravděpodobně byli Svobodnými zednáři. Přitom nakonec založili náš stát a všech těchto styků využili pro svůj lid. Přesto se najdou ubožáci, kteří snižují význam jejich práce na základě svých představ o „zlatých rybičkách“.

Akcelerace myšlenek do černobílého vidění světa

Černobílé vidění světa je nejhorší, co se může novému hnutí stát. Myšlenky od extrému k extrému. Když nepřítel něco řekne, musím vždy říci opak, jinak riskuji nedůvěru. Takový politický útvar se potom dostává do polohy „zlatých rybiček“, které si nemohou dovolit nic a jsou zbaveny jakékoliv kreativity.

  Myšlenky akcelerují. Tak třeba názor, že současný západní svět je zkažený. Místo odstranění zkaženosti se postupně přichází k názoru, že je vše na Západě špatné, celý kapitalismus je špatný (to už je komunistický názor), celý liberalismus je špatný. Přitom Západ byl ten vyspělý útvar, který poskytl světu techniku a vědecké poznatky, zavedl demokratické systémy. Západ by měl zaniknout? Co to znamená? Co bude místo něho? To se neví. Kam může takové myšlení vést? K rozkladu, k anarchii.

Akcelerace je jeden z nejhorších přístupů ke změnám: Jestliže se mi něco nelíbí, tak nebudu měnit věci, které jsou špatné, ale hned změním celý svět. Bude nový svět. Jak krásné! Přehánění je cesta do pekel. Měnit nepřipraveně celý svět a nastolit nový světový řád je naprosto zničující. Nezapomeňme, že jsou ve světě síly, které by chtěly vyvolat chaos a také ho vyvolávají. Právě takové myšlení jim slouží.

Jsou mocenská centra, která vyvolávají války, organizují migranty do Evropy, někteří chtějí nadvládu islámu, jiní chtějí zelené šílenství nebo zavést agendu NWO. Dělají to pomocí peněz a placených organizací. Jim vyhovuje přesně to, co vidím dělat v některých nových hnutích: Zlikvidovat současnou demokracii a zavést nevyzkoušené a mnohdy zcela iluzorní systémy vlády. Ty samozřejmě nejsou uskutečnitelné a při pokusu o jejich uskutečnění právě skryté síly chaosu, ekoničitelů a NWO převezmou vládu. Jejich agenti se budou tvářit od začátku jako ti nejlepší přátelé lidu. Anarchie je nejhorší právě v této době, kdy jsou ve světě síly, které ji využijí. Nemáme-li ztratit podstatné, nesmí při změně vlády vzniknout chaos. Je zapotřebí se držet osvědčených demokratických principů.

Není možný volební systém bez politických stran. Pokusy o to vždy selhaly. Změnu může provést jen politická strana, která bude mít vlastenecké vedení a povede politiku v zájmu českého lidu. Maďarsko je vzorem. Nemusíme dělat nic jiného, než se jím inspirovat. Také vznik spolků a místní angažovanost je potřebná. Ale nakonec se vlastenecká elita musí soustředit ve vlastenecké straně s programem a s demokratickou strukturou. Po vzoru velkých stran první republiky by taková strana měla mít velkou členskou základnu, tedy alespoň 200 000 členů. Místní angažovanost zajišťoval Sokol. Nové národní obrození musí k tomu směřovat.

Přehlcení zbytečnými informacemi

Na internetu a na různých shromážděních se neustále pléduje obrovské množství informací z nichž mnohé vyznívají fantasticky, jiné vzbuzují pochybnosti. V podstatě je není možné ověřit a zabývat se jimi odvádí od opravdové reálné vlastenecké práce. Pohádky se dobře poslouchají, ale pomoc nepřináší a odvádí pozornost.

Okolo covidu se stále točí mnoho různých spekulací. Je skutečností, že covid byl. Jestli byl zaveden uměle nebo vznikl přirozeně je otázka, kterou stejně nevyřešíme. Vláda udělala mnoho zbytečných opatření, udělaly je všechny vlády a naše to jen po ostatních kopírovala. Je pravda, že moderní technika, zvláště digitální, nutně vkládá do rukou vládnoucí garnituře velkou moc nad občany a velikým úkolem vlastenců je, aby se tato moc nedostala do rukou světových korporací a mocenských center včetně kryptokracie.

V postavení našeho státu je zapotřebí pouze bránit cizí moci nás ovládat, je zbytečné uvažovat jakého charakteru je tato moc. Jsou nebezpeční všichni a poznali jsme i na výrobcích léčiv, jak zneužili svojí pravomoci, když Evropa onemocněla covidem, aby si vydělali velké peníze bez velké zodpovědnosti za výsledky. Nejmenší nebezpečí je, že nás využijí a vydojí z nás peníze, největší nebezpečí je, že nás ovládnou pomocí různých organizací (neziskovek), nasadí svoje lidi do politických stran, ekonomicky nás ovládnou a zadluží, abychom se stali závislými na mezinárodních finančních organizacích, skrze které se uplatňuje nadvláda.

Přesto se domnívám, že mnoho pohádek, jako třeba Velký reset, jsou dezinformace k odvedení pozornosti od skutečných mocenských ambicí. Ale nemohu to potvrdit, přesto jsem v tomto opatrný.

Řešme tedy to, co je důležité, a to je především zachování politické a hospodářské moci našemu lidu. Nezabývejme se světovými informacemi více než je potřebné.

Které důležité věci je nutno si uvědomit

Demokratický stranický systém je ověřený a jedině možný. Musí vzniknout strana, která si vychová odborníky a připraví je pro vládu. V rámci strany se vedou diskuse, připravuje se program. Jen takto připravená strana je struktura vhodná k převzetí vlády.

Jestliže by existoval jiný demokratický systém nezaložený na organizaci (třeba přímou volbou osob), sejdou se v zastupitelských orgánech lidé, kteří nejsou schopni spolupracovat, nejsou připraveni, neznají se, budou se jen hádat (budou to lidé názorově různí). Strana by totiž nevhodné osoby dávno vyloučila, ale u bezstranického systému žádná selekce neproběhne. Něco takového může být jen ve spolcích.

Současná demokracie nefunguje proto, že chybí angažovaná nezávislá střední třída. Většina lidí je závislých na světových korporacích, nemáme nezávislý zdroj ekonomické moci. Nezávislých podnikatelů je dost, ale nevěří se jim. Dále chybí vlastenecká inteligence. Za první republiky byli legionáři a Sokolové. To byli prověření lidé, kterým bylo možno bez výhrady věřit. Mohli tvořit páteř státu, úřednictvo, armádu, politiky atd. U nás můžeme věřit také lidem, kteří zde žijí a mají mravní zásady. Ale neznáme je. Musí se rekrutovat v organizacích, jinak je nikdy nepoznáme a nevybereme.

Stále se mluví o soběstačnosti naší republiky, která byla v době komunistického režimu (dováželi jsme jen železnou rudu a později naftu). Víme ovšem, že nebyla konzumní společnost, byl omezený výběr zboží a mnohdy ho byl nedostatek. Ale doba se změnila, máme dnes globální trh a trpíme, když je narušen (třeba nejsou léky nebo čipy do aut). Lidé chrastili klíči na náměstích v r. 1989 proto, že chtěli západní způsob života, chtěli konzumní společnost a svobodu, hlavně cestování. Asi by se jim nelíbilo, kdybychom se měli vrátit k izolované ekonomice. Soběstační bychom mohli být jen v zemědělství a potravinářství. Průmyslovou výrobu obnovit nemůžeme, nejsme v současné vyspělé době schopni vše vyrobit. Navíc už nejsou k disposici lidé, kteří v průmyslu pracovali. Něco jiného je dostat podniky u nás podnikající do českých rukou. Ale ani to není reálné.

Stále se mluví o duchovní obrodě. Staré církve zřejmě nedokáží oslovit lidi, vidíme, že ve chrámech lidí spíše ubývá. Nová duchovní výzva se musí nejprve ujmout, nejprve ji musí lidé pochopit. V žádném případě není možné spoléhat na to, že dnešní problémy vyřeší duchovní obroda.

Jak se chová agent?

Agenti jsou velké nebezpečí. Někteří pracují ve skrytu a pronikají do struktur, jiní jsou provokatéři a využívají lidské přirozené snahy po akceleraci útočných metod. Vzpomínám si, jak jsme v r. 1968 zakládali KAN (Klub angažovaných nestraníků). Na velké schůzi několika stovek lidí vládlo přesvědčení, že je zapotřebí spolupracovat s KSČ a Dubčekem, demokratizovat systém a zajistit svobodu shromažďování. Na této schůzi vystupovali dva podezřelí členové. Zvláště jeden chtěl vládu zlikvidovat a komunisty potrestat. Předseda Mankovecký tenkrát to prohlédl a včas zarazil. V předsednictvu byl ovšem další člověk, který chtěl nechat o tom hlasovat (také agent). Nakonec po okupaci Varšavskou smlouvou se s tím operovalo, že tu byla kontrarevoluce, chystalo se násilí a okupace byla nutná. Ale čím argumentovali? Jenom jednáním agentů, lidé to nechtěli.

Všichni extremisté, všichni maximalisté jsou vždy podezřelí ze služby opoziční moci. Pokud je možno stále ještě použít demokratických institucí, extrémy prostě do hnutí nepatří (mohou přijít ke slovu až nebude svoboda a demokracie). To nemyslím, že nejsou zcela obyčejní lidé, kteří se chovají také akceleračně, ale ti se na rozdíl od agentů nechají přesvědčit, že nejsou na správné cestě. Agent je tedy usvědčen tím, že koná svoji práci pro nepřítele a nehodlá s tím přestat, protože je za to placen.

Dělejme jen potřebné věci

Jak už zaznělo, je zapotřebí obrodit národ, uvědomit lid. K tomu musí být podmínky, demokracie a nezávislý stát. Snažme se o to, co je třeba, nerozbíhejme se do mnoha směrů, nedělejme si zbytečné starosti ve věcech, které jsou předčasné nebo zcela zbytečné. Důležitá je svoboda (nepřípustnost cenzury a pronásledování pro politické názory), demokracie (nedovolit korespondenční volbu, nedovolit cizím tlakům ovlivňovat spolky a politické strany), národní svoboda (nezávislost státu), ekonomická nezávislost, výchova mladé generace k nezištné angažovanosti pro národ a stát. Musíme důvěřovat, ale prověřovat. Kritériem prověřování nemohou být nepodstatné věci. Musíme odpouštět.

Je správné, aby vznikla místní angažovanost na úrovni spolků. V prvním sledu se mohou využít jakékoliv politické strany, ale nakonec musí vzniknout silná vlastenecká strana, která bude vládnout. V Maďarsku je to Fides. Zatím musíme volit tu vlasteneckou stranu, která existuje, a odpustit jí nedostatky.

reklama

autor: PV

MUDr. Kamal Farhan byl položen dotaz

Co vyřeší zákaz THC?

Podle mě nic. Buď se přesune látka na nelegální trh nebo vznikne nová. Navíc není to tak, že trh s legálními látkami lze aspoň regulovat, což se o těch nelegálních říci nedá? A v čem je třeba THC horší než alkohol? A proč je na tabák zakázána reklama a na alkohol ne?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nadčlověk“ Kroupa pod drobnohledem Franty a Žantovského

10:35 „Nadčlověk“ Kroupa pod drobnohledem Franty a Žantovského

Už pátý díl cyklu o lecčems a mnohém, který měl premiéru na YouTube kanálu Vladimíra Franty a obsaho…