Začátek týdne byl první příležitostí, kdy bylo možno nějak strávit vystupňování americko-čínské obchodní války. Akcie amerických bank letěly dolů v reakci na pohyby čínské měny. Padali také výrobci čipů, neboť ty mohou uváznout v odvetných opatřeních jako první. Agentura Bloomberg okamžitě využila příležitosti k šíření paniky důstojné novinářského stavu, když svoje zpravodajství z trhu ohlavila titulkem: Čínská odveta má hodnotu 11 na stupnici od jedné do desíti.

https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-08-05/china-retaliation-is-11-on-scale-of-1-to-10-wall-street-warns

Dvě třetiny čínského zboží za 300 miliard dolarů, které bylo postiženo druhou vlnou cel tentokrát ve výši 10 procent, představuje spotřební zboží. Výsledkem amerických sankcí tak může být zvýšení cen pro americké spotřebitele. Ale 10 procent nemusí být konečná, prezident Trump prohlásil, že může tato cla dorovnat na 25 procent, jako u těch předchozích, nebo je hnát ještě výše. ¨

Podle analytiků americké investiční banky Morgan Stanley je tu tedy riziko eskalace obchodní války. Kdyby Spojené státy zavedly 25 procent u všech čínských dovozů, vydrželo to 4 – 6 měsíců a Čína zavedla odvetná opatření, srazí to globální hospodářský růst v prvním pololetí 2020 na 2,8 – 3 procenta, tedy nejmíň o půl procentního bodu níž je současná prognóza Světové banky. Jinými slovy, prognóza by obrátila směr, místo zrychlování by nastalo zpomalování.

Také české prognózy by musely ubrat z optimismu. Jde přitom o skutečné peníze. Letos můžeme profinancovat jen z přírůstků daní a pojistného státní výdaje o 105 miliard korun vyšší než před rokem. Pokud by tento trend pokračoval, dostaneme znovu stejně velkou porci navíc. A trend by pokračovat měl, aspoň podle čerstvé červencové makroekonomické predikce ministerstva financí. Ta dokonce nepatrně zvedla růstové vyhlídky HDP z 2,4 % na 2,5 %.