S Čínou a Ruskem nemluvíme, protože Čína je málo demokratická a Rusko zase přepadá sousedy. Bohužel se však proti nim musíme spojovat se zeměmi, které si na demokracii hrají ještě méně a s přepadáním jiných zemí taky nemají problém.

Spory budou vždycky. V očích jedněch neposílila demokracii ani loňská výzva prezidenta Donalda Trumpa k útoku na parlament (Kapitol), který měl zvrátit výsledek prohraných voleb, jak to teď pitvají vyšetřovací komise a tisk Demokratů, zatímco tisk Republikánů se zajímá o obsah laptopu syna dnešního prezidenta Joe Bidena, kde chtějí najít doklady o obchodech s tátovým vlivem na Ukrajině.

Takže spolu nemluvíme, to je v pořádku, ale zároveň spolu mluvíme, protože v době, kdy je zbraním na obou stranách naše Země malá, spolu mluvit musíme. Po nedávném video rozhovoru prezidentů Bidena a čínského Si Ťin-pchinga byly v pátek oživovány také zarezlé dráty mezi ministry zahraničních věcí USA a Ruska při telefonátu Anthonyho Blinkena ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi. Byl to první takový rozhovor od letošního 24. února.

Soudě podle navazující tiskovky ve Washingtonu nešlo o nic či o jakýsi nezajímavý problém výměny dvou vězňů nesouvisejících s Ukrajinou. Jenže funkce těch, kdo oficiální zprávy připravují, je spíše tiskový „mlččí“ než „mluvčí“. Proto jsou tak slizcí a drazí, aby dokázali smysl zamlžit a potlačit.