Čtenářům měnových komentářů – divím se, že jich není mnoho – minulý týden nabídl tři vzrušující příběhy se společným hlavním hrdinou. Jsou jím úrokové sazby na nule, neboť i ceny míří spíš dolů než jinam. Co to může způsobit? Británie je spokojená. Zatímco měnová teorie, které se drží i ČNB, říká, že pokles cen zablokuje spotřebitelskou poptávku, protože všichni čekají, až to bude ještě levnější, Britové nečekali a nakupovali s násobnou chutí. Maloobchodní obrat stoupl meziročně o 5,1 procenta, přestože maloobchodní ceny poklesly o 3,6 procenta, nejvíc od roku 1997.

„Pokud potřebujete doklad, že nízké ceny potravin a pohonných hmot jsou příznivé pro spotřebitelské chování, máte je tady,“ říká ekonom Alan Clarke ze Scotia Bank, a snad to někdo zaslechne i v žulovém paláci ČNB Na Příkopě. Podle něj lidi berou pokles cen jako výhodu.

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/a1ea722a-d39f-11e4-a9d3-00144feab7de.html#axzz3Vm8hBBC7

Znovu se ukazuje, že to, čemu někdo rád říká souhrnně deflace, jsou dva zcela odlišné jevy. Tím prvním je reakce cen pohonných hmot na řadu revolučních jevů, které zcela mění energetickou scénu. Nové technologie těžby ropy a plynu i masívní zapojování obnovitelných zdrojů energie přivedlo na scénu spoustu nových hráčů ve strategicky výhodném postavení. Už to nejsou dosavadní monopoly, kdo diktuje, a někdejší hegemoni se zřejmě ke svému dřívějšímu postavení už nevrátí.