Souboj o návrh státního rozpočtu proto vstupuje do dalšího kola. Je tažen představou - víc se vyrobí, víc se vybere. Navíc stávající státní rozpočet znovu vykazuje přebytek. Není to málo (27 miliard korun), a když spočítáme odstup od loňského dubnového schodku, jsme na tom o 40 miliard korun lépe. Žádné příjmy však nejsou tak veliké, aby se nedaly prošustrovat.
Solidní a široce založená obnova, tak je popisován hospodářský vývoj České republiky v letošním a příštím roce na základě nové předpovědi Evropské komise. Růst by měl být o pár desetin procenta rychlejší (letos o 2,0, příští rok o 2,4 % HDP) než nabízí dubnová predikce Ministerstva financí (1,7 a 2,0 % HDP), o kterou se opíral návrh státního rozpočtu. Nová čísla o ekonomice okamžitě vzbudila novou naději i pro rozpočtové příjmy, a tak pondělní jednání vlády nad návrhem ministra financí Andreje Babiše skončilo rozhodnutím, ať to celé předělá. Musí se víc snažit, varovala ho vládní většina, která se vzpírá hlesnout snadné ano a je nervózní z vývoje volebních preferencí svého úhlavního koaličního spojence.
Ostatně, Babišovi se vrátilo i to, že se snaží. Neméně silným argumentem pro jásavější čísla je rozpočtový přebytek, který nás provází od začátku roku a v dubnu měl hodnotu 26,6 miliardy korun. Část z toho naplnili jiní. Významný rozpočtový příjem 8,5 miliardy korun pochází z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě, má tedy jednorázový charakter (na pultě neleží žádné další kmitočty). Lépe se daří využívat evropských fondů, takže z letošních předpokládaných 103 miliard korun, které máme dostat z Bruselu, je už 61 miliard korun doma, to je o 9 miliard korun víc než loni.
Daňové příjmy vzrostly také, do státního rozpočtu přiteklo o 19,5 miliardy korun víc než před rokem a celostátní daňové příjmy vzrostly dokonce o 24 miliard korun. Z toho jen přírůstek celostátního výběru DPH (při pravděpodobně nepatrném hospodářském růstu) činil 13 miliard korun (do státního rozpočtu tak šlo o 9,5 miliardy korun víc než loni). A vzrostlo i pojistné o 6 miliard korun.
Nový návrh státního rozpočtu tak zřejmě zahrne jak předpoklad vyššího hospodářského růstu, tak větší ochotu platit.
Prubířským kamenem je daň z příjmů fyzických osob na základě přiznání, která byla loni touto dobou v mínusu o 5 miliard korun a letos jenom o 4 miliardy. Při troše nadšení to lze označit za pozitivní trend, ale realista si počká na zavedení modernizované ideje registračních pokladen, tedy dálkové ukládání fiskálních dat z tržeb. Ti, kdo dosud neplatili, platit budou – přesněji: budou si moci vybrat, jestli přitlačí, nebo z podnikání odejdou. Jestli i pak budeme v dubnu v mínusu, je to příroda, kterou lze obdivovat, nebo proklínat, ale nikoliv změnit. Pokud však budeme v plusu, bylo to v lidech, je to v kase a máme další důvod k výdajovému optimismu.
Evropská komise naopak očekává, že ty prachy ušetříme a srazíme rozpočtový schodek na konci roku hluboko pod 3 procenta HDP, dokonce i pod 2 (prý na 1,9). Jedno procento HDP je bratru 40 miliard korun, čili schodek by měl být zhruba stejný jako loni – ale to se neinvestovalo a vršilo skryté zadlužení. Postupovalo se technikou, že veřejná služba se nejprve podfinancováním a rozkrádačkami zdevastuje, a pak se privatizuje, protože „stát na to nemá“.
Nová předpověď tedy zesiluje očekávání, že bude líp. Ale proč by mělo? To je záhada. Promítáme dopředu náhodné pozitivní výkyvy z minulosti a zavíráme oči před zřetelnými negativními výkyvy, které si sami aktivně hrneme na cestu. Pozitivní byla mírná zima, dalo se stavět, byť stavebnictví jako takové je v totálním rozvalu. Ale posuzujeme rozdíl oproti předchozímu roku.
Zcela umělé byly také aktivity hospodářských subjektů na konci minulého roku, když zmírňovaly očekávaný dopad dražšího eura a vyšší spotřební daně z tabáku. Nakupovalo se dřív, pokud bylo za co.
Zásah ČNB ku snížení kurzu koruny – aktuálně na 27,50 CZK/EUR - konzervuje koloniální složky ekonomiky a brzdí její modernizaci. Levná koruna je výhodná pro vývoz elektřiny, cementu a dřeva a nevýhodná pro dovoz studentských tabletů a konstruktérského softwaru. Vedle toho zdražila státní služby ve zdravotnictví a jinde. To prostě pocítíme.
ČNB se zaklínala hrozbou deflace, ale kromě kurzu koruny nedokázala nic změnit. Inflace se drží hluboko pod inflačním cílem. Z toho však nikoho hlava nebolí, protože její nízká cenová hladina je tažena levnější energií a působí blahodárně. Snižuje negativní vliv poklesu reálných mezd a zvyšuje efekt případných vládních zásahů ve prospěch příjmů domácností (zvýšení minimální mzdy, obnovení standardní valorizace důchodů, rušení daňové diskriminace pracujících důchodců).
Je možné, že část potenciálních příjmů domácností se projeví ještě dřív, než přijdou, jako jakýsi „efekt bohatství“ – už samotná vyhlídka lepší příjmové situace povzbuzuje moje spotřební chování.
Bude víc lidí s vlastním příjmem? Podle dubnových statistik meziročně vzrostl počet zaměstnaných skoro o 40 tisíc a naopak dlouhodobě nezaměstnaných zhruba o 20 tisíc ubylo. I když ta čísla do sebe zdánlivě zapadají, nemusí vypovídat to, co bychom chtěli – že přibývá kvalitní dlouhodobé práce a ubývá lidí na dně. Z tabulek dlouhodobé nezaměstnanosti lze vypadnout i jinak, než tím, že dostanou perspektivní pracovní smlouvu. Prostě mě vyškrtnou, protože už nemám na dojíždění na pracák do okresního města, kde mi stejně nikdo nic nenabídne. Stejně tak vypadnou náhodní nádeníci, kteří příště už nebudou mít tolik štěstí. Ale všechno nemůže být jenom špatně.
Nelze však zavírat oči před tím, co by se stalo, kdyby se skutečně podařilo rozdmýchat konflikt s Ruskem, řekněme jen obchodní. To by byla naprosto nezodpovědná politika. Stejně zoufalé jsou pokusy zaměňovat obecnou potřebu investic za plány na maření veřejných zdrojů v investicích do minulosti, do projektů průplavů a jaderných elektráren, na kterých je zajímavá jen ta stavba. Bude se stavět, budou místa. Ale co potom? Kdo zaplatí provoz?? Všechny vlády v řadě nebudou úplně šílené, a tak ta, která bude chtít z tygra seskočit, bude čelit odstrašujícím arbitrážím, které jistě někdo včas vpašoval do uzavíraných smluv.
Bude hůř, když bude líp? Zvednou vyšší příjmy šanci, že přijdeme o víc? Hoďte si korunou, já nevím.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
