Zbyněk Fiala: České extrémy a ubraná hodnota

14.02.2018 12:46

Na dani z přidané hodnoty se v roce 2017 v ČR vybralo 382 miliard korun. Daň z ubrané hodnoty, o které se národní příjmy snižují, bude možná dvakrát větší.

Zbyněk Fiala: České extrémy a ubraná hodnota
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Všichni víme, co je přidaná hodnota, základ jedné z nejvýnosnějších daní. Ale když vidíme, jak je uměle snižovaná české produktivita ve srovnání se zahraničím a jak se tomu přizpůsobují ještě nižší mzdy, narážíme na opačný jev, ubranou hodnotu. Lze si ji představit jako pomyslnou obrovskou daň, kterou platíme do zahraničí. Na dani z přidané hodnoty se v roce 2017 v ČR vybralo 382 miliard korun. Pomyslná daň z ubrané hodnoty, o kterou se národní příjmy snižují, bude možná dvakrát větší.

Co nás připravuje o peníze? Jsou to dluhy?

Míra konsolidovaného hrubého zadlužení veřejného sektoru ČR je nízká a klesá. Komu se zdá formule tohoto dluhu složitá, může být ubezpečen, že od roku 2013 (pád Nečasovy vlády) zhruba kopírujeme Dánsko, nejlepší z vyspělých zemí, a s hodnotou 36,9 % HDP v roce 2016 jsme na tom dvakrát líp než průměr eurozóny (88,9 % HDP). Hospodaření veřejného sektoru ČR je mírně přebytkové.

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Public_balance_and_general_government_debt,_2013%E2%80%932016_(%25_of_GDP)_YB17Oct.png

Predikce Ministerstva financí počítá se zachováním absolutní výše veřejného dluhu na úrovni 1,5 bilionu korun. Splácení není důležité, dluh se pouze obnovuje, refinancuje, a taky obsluhuje placením úroků. Ty jsou v současnosti rekordně nízké, občas i záporné. Důležitější je podíl dluhu na HDP. Nikdo nepochybuje, že HDP v nejbližších letech poroste. Podle aktuální predikce MF roku 2019 míra státní zadluženosti klesne na 33,1 procenta. Téměř smaže přírůstek, který způsobily vlády ODS, a přiblíží se k hodnotě 28 % HDP z roku 2007.

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2018/makroekonomicka-predikce-leden-2018-30908

Peníze odtékají jinudy. Je to odvrácená tvář vysokého podílu zahraničních investic, který předurčuje i naše obchodní toky. Přímé zahraniční investice do ČR činí 2,9 bilionu korun (2015). Původní základní kapitálu za 1,5 bilionu korun se tak zdvojnásobil dík reinvestici zisku. Další část zisku je vyplácena jako dividendy zahraničním majitelům. Jen v roce 2015 činily 226 miliard korun.

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZI_2015_CZ.pdf

Od té doby dividendy dále rostou a už překročily 300 miliard korun ročně. Ani to není všechno. Takhle to popisuje předseda ČMKOS Josef Středula, který se opírá o údaje vyhlášeného odborářského analytického oddělení:

„Těch 300 miliard, o kterých se bavíme, jsou jenom dividendy. Firmy ale hledají spoustu dalších cest, jak odtud peníze vytáhnout. Takže ten skutečný odliv kapitálu bude výrazně vyšší. Jsou to třeba různé služby, které by se klidně mohly dělat tady. Uživili by se na nich lidé s vysokými platy. Ale oni je za cenu ještě výrazně vyšší nakupují od svých západních centrál. Jednali jsme o tom s Českou národní bankou a došli jsme k tomu, že by to mohla být podobná, nebo dokonce vyšší částka než na dividendách. Takže celkově už se bavíme o nějakých 600 až 700 miliardách korun, které odtud zahraniční vlastníci ročně odvezou do svých domovských zemí.“

https://echo24.cz/a/SzT4m/utika-odtud-moc-penez-300-miliard-jen-v-dividendach

V nedávném vládním dokumentu, v podkladové analýze pro Strategický rámec ČR 2030, najdeme podobný údaj, jen vyjádřený jinak. Poukazuje na rozdíl mezi hrubým domácím produktem HDP (kolik vyprodukujeme) a hrubým národním důchodem HND ( kolik za tu produkci inkasujeme). V roce 2015 byl HND téměř o 8 % nižší než HDP, což je třetí nejvyšší hodnota v EU28, hned za Lucemburskem a Irskem. Když to přepočteme z tehdejšího HDP ve výši 4,6 bilionu korun, vyjde nám rozdíl 368 miliard korun. Ten však nezahrnuje i ono skryté vyvádění peněz.

https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/CR-2030/TISK_Priloha-c--2_Analyza-rozvoje_final-17-04-2017-compressed.pdf

Celkový efekt pohybu peněz a zboží přes hranice naší republiky najdeme v platební bilanci ČR. Ministerstvo financí očekává, že v letošním roce by měla zahraniční bilance zboží a služeb dosahovat téměř 7 procent HDP ( prodáme víc zboží a služeb než koupíme), ale u důchodů to bude opačně, očekává se odliv až 6,5 procenta HDP. Jsou to hlavně ty dividendy. Fakticky to znamená, že veškerý zmíněný přebytek zboží a služeb je takříkajíc „zadarmo“. Jako když vyvezeme zboží a zároveň darujeme peníze na jeho nákup. Tak jsou nastaveny naše základní hospodářské vztahy se zahraničím.

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2018/makroekonomicka-predikce-leden-2018-30908

Nelze se divit, polovina nefinančních podniků a prakticky celý bankovní sektor jsou součástí nadnárodních společností, tedy pod zahraniční kontrolou. Jinými slovy, v zahraničních rukou jsou všechny hlavní páky (banky a pojišťovny) a lepší polovina (ta exportní) ostatních společností. Nejvíc zahraničních investic je v českém zpracovatelském průmyslu a rozhodující jsou tři automobilky, motor našeho hospodářského růstu. Tento motor je však plně závislý na zahraničí. Je zřejmé, že v ekonomice nemáme do suverenity co mluvit.

Daňový výnos těchto společností je velmi omezený, přestože třeba české banky tvoří podstatnou část zisku zahraničních matek. Komerční banka přináší 40 procent zisku mateřské Société Générale, připomíná ekonom Karel Kříž. Poukazuje na to, že největší banky v ČR mají roční zisk 16 miliard korun a platí na daních 3 miliardy korun. Klidně by mohly platit dvakrát tolik, a přesto by neutekly.

Pokud jde o původ zahraničního kapitálu, v Nizozemí a Lucembursku je zaknihováno více kapitálu (36,3 %) než v Německu (12,9 %) a Rakousku (13,4 %). Důvod je zřejmý, lze tam snáze ukrýt zisky a využít daňových výhod.

Mnohem věrnější obraz zahraničních investic vyčteme z toho, že dvě pětiny českého vývozu míří do Německa (40,5 % v roce 2016). Míří tam tedy dvakrát víc vývozu než k ostatním sousedům dohromady (19,1 %), tedy na Slovensko, do Rakouska a Polska. Do zemí EU míří 83 procent našeho exportu. To je další extrém.

https://www.mpo.cz/assets/cz/zahranicni-obchod/statistiky-zahranicniho-obchodu/2017/4/Prezentace_03_2017_CZ_OR.pdf

A když přidáme fakt, že 30 procent českého exportu tvoří auta, je to snad největší závislost na jednom oboru a jednom trhu na světě. Podobně jsou na tom jenom Slováci, od kterých jsme se před 25 lety odtrhli, abychom se mohli vyvíjet jinak…

Je tu také obrovská nerovnováha mezi velkými a malými firmami. Máme asi čtvrt milionu právnických osob „s počtem zaměstnanců 0 – 250“, jak odpovídá nomenklatuře EU, ale podle zjištění Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR představuje devět z deseti podnikatelů na venkově jen OSVČ bez zaměstnanců. Zatímco v Německu jsou malé a střední firmy rezervoárem zaměstnanosti, jsou schopné nabírat lidi, kteří jsou propuštěni z těch velkých.

Z celkem 5566 českých obcí je téměř polovina zařazena mezi obce s malým stupněm rozvinutosti, zjišťuje analýza podnikání na venkově zpracovaná zmíněnou asociací AMSPŽ. Jen 14 procent firem na venkově tvoří podnikatelé orientovaní na drobné průmyslové aktivity. V zemědělství je stále průměrný výdělek o 20 procent nižší než v jiných sektorech.

Český venkov je extrémně hospodářsky opuštěn. Asociace bije na poplach, formuluje mobilizační opatření. Navrhuje zapojit do podpory podnikání i nepodnikatelské subjekty.

http://amsp.cz/businessinfo-amsp-cr-navrhuje-dalsi-opatreni-pro-mobilizaci-maleho-podnikani-na-venkove/

http://amsp.cz/novinky-cz-karel-havlicek-navrhujeme-vyrazne-rozsirit-podporu-podnikani-na-venkove-a-zapojit-i-nezemedelske-subjekty/

Politiky extrémismu pochopitelně přinášejí své plody. Pokud bylo smyslem našeho skoku do globalizace dohánění úrovně vyspělejších sousedů, moc se to nepovedlo. Už jsme zmiňovali ukazatel, který sleduje přínos pro české občany, tedy hrubý národní důchod HND. Když se pokusíme porovnat s okolím pomocí HND ve směnném kurzu, roku 2005 činil 44 procent průměru EU28. Lze to chápat tak, že průměrný člen EU (cosi mezi Němcem a Rumunem) měl vůči průměrnému Čechu více než dvakrát vyšší ekonomickou moc.

Po deseti letech, v roce 2015 jsme se dostali na 50 procent průměru EU28. To vypadá jako růst, ale ve skutečnosti jsme se blížili k těm vyspělejším zemím jen v letech 2006 – 2008. Vystoupali jsme na 57 procent a nastal zlom, po kterém přišel pokles. Hledejme za tím politiku levné práce, počínající zmražením minimální mzdy na nejnižší úrovni v EU. Teď už se zvyšuje, ale přesto patří k těm nejnižším.

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Minimum_wage_statistics/cs

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Minimum_wages,_January_2008_and_2017_YB17_I.png

Politiku levné práce doplnila politika levné koruny, když ČNB vynaložila dva biliony korun na kurzové intervence a déle než tři roky oslabovala korunu tak, aby euro stálo víc než 27 Kč. Mělo to zvednout inflaci – to se nepodařilo. Krátkodobě to pomohlo vývozcům, ale zároveň to oddálilo potřebu modernizovat výrobu. Byla by neúměrně drahá, protože slabší koruna zvedla ceny dovážených technologií. Když nové vedení ČNB v dubnu 2017 od této politiky upustilo, koruna se stala nejrychleji rostoucí měnou na světě. Další extrém.

Tím však problém neskončil. ČNB má nyní devizové rezervy, které jsou dvakrát větší než státní rozpočet. O to větší budou její ztráty při růstu kurzu české měny, protože nakoupená eura budou mít stále menší cenu. Při vstupu do eurozóny bude nutné tyto ztráty nějak vypořádat. To je téma, o kterém ČNB nerada mluví, protože si s ním neví rady.

ČNB tvrdí, že může svoji ztrátu smazat aktivním obchodováním s cennými papíry na finančním trhu. Jenže to by chtěli všichni, ale když nastanou výkyvy, někdo je musí zaplatit. Těžko čekat, že zrovna v ČNB budou ti nejlepší fondoví manažeři. V dekádní bilanci, kterou centrální banka vydala bezprostředně po propadu amerického trhu na začátku února, ČNB vykazuje ztrátu z cenných papírů – jen během oněch deseti sledovaných dnů - ve výši 74 miliard korun. Kolik je v tom poklesu tržní ceny papíru a kolik růstu koruny, to nedokážu odhadnut. Ale je to údaj, který se vyplatí sledovat průběžně.

http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/dekadni_bilance/cnb_bilance.html

Český průmysl chytil v důsledku dlouhodobě uměle oslabené koruny zpoždění, které se projevuje také obrovskou pracovní náročností. Vnímáme ji jako nedostatek pracovních sil. Ve statistice nezaměstnanosti jsme – jak jinak – na prvním místě v EU. Je to ovlivněno metodikou, za zaměstnané se považují i osoby, které mají jen pár hodin příležitostné práce. Ale i tak vykazujeme extrémně nízkou nezaměstnanost ve výši 2,3 procenta, mnohem nižší než druhé Německo s 3,6 procenta.

http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8631691/3-31012018-BP-EN.pdf/bdc1dbf2-6511-4dc5-ac90-dbadee96f5fb

Ubrané hodnoty je v české ekonomice příliš mnoho a nelze nad tím mávat rukou. Obkličuje nás to na každém kroku. Ilustrujme si to nakonec dalším českým extrémem. Máme – spolu se Slovenskem – největší hustotu automobilové výroby na světě, ale domácí občané si nová auta moc kupovat nemohou. Proto máme jeden z nejstarších vozových parků v EU s průměrným stářím auta téměř 15let. Dvě třetiny aut v ČR jsou starší než deset let.

http://portal.sda-cia.cz/clanek.php?id=6045&v=m

Naše země je plná extrémů, což je doklad toho, že na mnoha rozhodujících místech jsou lidé, kteří to moc neumí. Dokážou krásně pohovořit o prasečáku v Letech nebo o lidských právech v Tibetu, ale klíčové věci, týkající se současnosti a Česka, jim jsou trochu cizí. Nabízím tato témata do debat o nové vládě. To kdyby náhodou jiná témata došla a řeč stála.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…