Dlouho jsem odkládal přelomovou práci francouzského ekonoma Thomase Pikettyho Kapitál v 21. století, která u nás vyšla v Knižním klubu s podporou Francouzského institutu v Praze (2015). Základní teze jsem znal, ale 663 stran i s rejstříkem je opravdu velká porce. Byla to chyba. Je to nesmírně vstřícné a strhující čtení, ekonomicky objevné a přístupné i pro lidi neznalé oboru, hnané čirým zájmem o poznání. Někdo říká, že to byla kniha roku, když poprvé vyšla roku 2013 v pařížském nakladatelství Seuil, jiní, že jde o knihu desetiletí.

Je tu však problém, na některých místech přestává být český text srozumitelný, a když se podívám do francouzského originálu nebo anglického překladu, věc je hned jasná. Ne každý je ovšem tak odhodlaný jako já, ostatně jsou i zajímavější věci než porovnávání stejných knih. Pustí se do toho málokdo taky proto, že knihy čte hlavně starší generace, ale ta moc jazyky neumí. Mileniálové zase umějí anglicky či francouzsky jako když bičem mrská, ale většinu z nich zase nikdo nepřinutí číst.

Zrovna toho Pikettyho bych jim doporučil se vší vážností, protože svoje pozorování odvíjí od bezpočtu historických dokladů, nejen statistických řad, ale i závětí a registrů majetku. Vnímá jako autoritu i velké kritické romanopisce 19. století. Dospívá tak k zákonitostem, které nás budou provázet i do budoucnosti, pokud dovolíme, aby ve světě začaly znovu převažovat elity, které svého postavení dosáhly nikoliv veřejně prospěšnou zásluhou, ale pouhým dědictvím, rodem.

Hlavním tématem Pikettyho knihy je narůstání nerovností a popis mechanismů a zákonitostí, které to mohou vysvětlit.

Piketty se například zabývá rozdíly mezi národním důchodem (souhrn příjmů uvnitř státu) a vnitřní produkcí (produkcí v dané zemi). Za národní důchod je pro jednoduchost považováno 90 procent HDP, částka, která vznikne po odečtu desetiny na odpisy (opotřebení výrobních prostředků). Důchod však zahrnuje i rozdíl mezi vývozem a dovozem a přílivem nebo odlivem zahraničních výnosů. Na většině kontinentů se důchod a produkce víceméně shodují. Ale to neplatí pro jednotlivé země. V Evropě severské země víc vyvezou a investují v zahraničí, zatímco jižní a východní země víc dovezou a odvádějí víc výnosů zahraničních investic. Výsledné saldo (dostali jsme mínus vydali jsme) v rámci Evropy i většiny dalších kontinentů se vejde do půl procenta. Bilance jsou celkem vyrovnané.