Beppe Grillo komunikuje více než jiný, bohužel však italsky, což nám komplikuje přistup. Lze si číst v jeho blogu. Diskuse se stoupenci se odehrává na sociální síti Meetup. Nezkreslené zpravodajství, jak mne upozornil filozof Antonín Kosík, který strávil určitý čas v Itálii, je třeba hledat v lokálním tisku, protože hnutí má lokální kořeny. Jeho vizitkou je vláda na Sicilii. Trochu prý tomu pomohla mafie, když ustoupila z politického kolbiště, protože si nedokázala vybrat ze zkorumpovaných kandidátů tradičních stran.

Kosík mne také upozornil na fakt, že tvrzení o Grillově protievropské orientaci jsou manipulativní. Úvahy o referendu, ve kterém by se Italové sami rozhodli o dalším setrvání v eurozóně, jsou zarámovány potřebou hluboké debaty o evropském projektu. Vycházejí ze zkušenosti se zničujícím dopadem evropských „úsporných“ politik, jejichž výsledkem je prohloubení státní zadluženosti a hospodářské krize v členských zemích.

Nyní jsem to našel i v pečlivém komentáři Lenky Grafnetterové na serveru Presseurop, který se opírá o výběr obsažnějších analytických článků evropského tisku (http://www.presseurop.eu/cs/content/article/3564641-beppe-grillo-se-chysta-na-evropu):

„Nikdy jsem neřekl, že chci být v eurozóně nebo mimo ni,“ tvrdí Grillo. „Mým požadavkem jsou korektní informace. Chci znát plán B, plán na to, jak přežít příštích deset let. Potom rozhodneme v referendu. Nejdřív je třeba informovat: zkusme porozumět tomu, jaké jsou náklady a zisky. Jen co jsem o tom začal mluvit, už se mi dostalo výtky: ‚Jsi demagog, šílenec, chceš přivést Itálii k bankrotu, jsi nezodpovědný.? A to jen proto, že jsem řekl, že se touto hypotézou musíme zabývat.“

Z římského listu Il Fatto Quotidiano vybrala autorka potvrzení, že Grillův projekt je evropský, nikoliv jen italský: