Profesor ekonomie Tomáš Havránek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na stránkách Seznam Zprávy píše, že nás čeká mírná deflace. Vychází z faktu, že globální ceny energií se vracejí k úrovním z předválečného léta 2021. Připočetl bych pokles poptávky po ropě v důsledku nastupující elektromobility spolu s přírůstky obnovitelných zdrojů, do kterých se loni poprvé investovalo víc než do fosilu a jádra dohromady.

Kdyby klesající ceny energií na začátku příštího roku prosákly i k nám, čeká nás prudký pokles ze současného cenového extrému, kdy jsme byli spolehlivě nejdražší ze všech. Pak by se mohla dostat celá česká inflace do mínusu. Ovšem rány, které domácnosti a ekonomika utrpěly mezi lety 2021 a 2023 zvýšením cen spotřebního koše o 33 procent, už podle profesora napravit nejde. Nelze předpokládat, že by pokles cen mohl jít tak daleko. To by ekonomika odnesla dalším propadem. (ZDE)

Hlavní sdělení prof. Havránka přitom zní, že mírné deflace se nemáme bát. Má za to, že ekonomice to neuškodí. Tím jde proti proudu. V učebnicích se obyčejně popisuje situace investora, který čeká určitou cenovou hladinu, za které bude své výrobky prodávat, aby se mu investice vrátila. Když budou ceny na trhu nižší nebo dokonce soustavně klesat, strhne ho to do ztráty.

Deflace je skvělé téma pro vzrušující akademickou debatu, na jejímž konci nás probudí uklízečka, že všichni ostatní už jsou dávno doma. Lepší je připomenout, co jsme zažili, ti starší dokonce desítky let. Vzpomeňme, jak klíčové nástroje moderní doby, jako jsou počítače, internetové spojení, software nebo mobilní telefon byly stále levnější, pokud bychom letošní cenu přepočítávali na loňský výkon. Na tom se nic nezměnilo ani v době, kdy naopak ceny bydlení, energie či cena peněz (v podobě úroků) letěly zběsile vysoko.