Druhou kotvou je datum, které nás rok co rok vyzývá k zamyšlení, co jsme to tenkrát před dvěma desetiletími vlastně chtěli. Posílila také snaha o koordinaci protestních akcí. A tak už je jisté, že v nejbližší době se sejdeme na náměstích přinejmenším 21. října a 17. listopadu.

Občanská opozice sleduje s velkou nelibostí, co se odehrává v poslaneckých lavicícha hledá co nejúčinnější způsob, jak ukázat propastný rozpor mezi poměrem sil ve sněmovně a poměrem sil ve veřejném mínění. Lidé se cítí podvedeni, hluboce nesouhlasí s demontážísociálního státu a rozkrádání veřejných služeb, ke kterému dochází v rozporu s předvolebními sliby.

Co se vlastně v naší zemi děje? Zkusil jsem to shrnout v úvodním sloupku čerstvého bulletinu Alternativy zdola, který se rozdával na 3. fóru alternativ, konaném 28. září v Praze.

Několik vět 2.0

Prožíváme převrat, který nás zbavuje zbytků demokracie? Vláda realizuje program, který ve volbách otevřeně předložila jen TOP 09 a získala pro něj devět procent obyvatelstva. Neměl větší podporu, než jakou reálně měli v 80. letech Jakeš a Bilak. Těchto devět procent nyní sáhlo po kořisti prostřednictvím reforem. Míříme do nového období nesvobody. Místo státní bezpečnosti srážejí lidi na dno exekutoři. Naše daně, které měly financovat zdravotnictví a školství, spolkne korupce. Důchody máme vyměnit za poukázky do penzijního kasína. Lidé mají živořit, aby zvedali životní standard hrstky parazitů a tunelářů. Ti, kdo o reformách rozhodují, na ně nehodlají přispět, to se čeká od nás - a nikdo se nás na to neptal.