Zbyněk Fiala: Izrael, USA a Írán

5. 3. 2015 19:45

Mezinárodní vyjednávání o íránském jaderném programu vstupuje do finální fáze. Během měsíce by měl být znám rámec dohody, která má být uzavřena do konce června. A zdá se, že zájem o pozitivní výsledek převládá jak ve Washingtonu, tak v Teheránu, bez ohledu na protesty izraelského předsedy vlády Benjamina Netanjahu přímo z tribuny Kongresu USA.

Zbyněk Fiala: Izrael, USA a Írán
Foto: Redakce
Popisek: Izrael

Íránský ministr zahraničních věcí Javad Zarif naznačil pozitivní vývoj probíhajících jednání ve švýcarském Montreaux, když řekl televizi NBC: „Věřím, že jsme blízko, opravdu velice blízko – ale můžeme být i velice daleko.“ Pak upřesnil, že „jsme velmi blízko, pokud bude učiněno politické rozhodnutí k souhlasu, jak řekl prezident Obama“.

Zarifovi asi nešlo o to, aby se v tom každý vyznal, ale ze zprávy je jasné, že íránská strana nemá zájem na zbytečných provokacích a překážkách, kterými by se chtěla stavět takovému rozhodnutí do cesty. Na pozadí vyjednávání se přitom odehrává praktická spolupráce na bojovém poli, kdy íránské jednotky (ať už jakkoliv definovány) aktivně zasahují do bojů s bojovníky Islámského státu o Tikrít – a hlavně postupují na straně armády Iráku. A chtějí s ní vyrazit i na Mosul.

Mezinárodní jednání o Íránu, jejichž výsledkem by mohla být postupná normalizace vztahů a ukončení sankcí, probíhají ve formátu 5+1, a daly tak dohromady vedle USA, Francie, Británie a Německa také Rusko a Čínu. O přestávkách nebo večer na baru tak mohou být rozvíjeny i další náměty, které se lépe řeší napřímo a zblízka.

Izraelský ministerský předseda se pokusil zablokovat probíhající jednání jako „velmi špatný obchod“, za kterým vidí otevření cesty k íránské jaderné bombě. Bílý dům však označil jeho řečnické cvičení v Kongresu za zcela neplodné a nepřínosné. „Za plán nelze považovat prostou výzvu, ať Írán kapituluje,“ komentoval to ve Švýcarsku americký ministr zahraničních věcí John Kerry.

Netanjahu to schytal i od dalších komentátorů velkého tisku (reakce na výzvy Miloše Zemana k vojenskému zúčtování s muslimy jsem však nikde nenašel). Například v prvním rychlém komentáři ve Foreign Affairs píše Brent A. Sasley, že Obamova administrativa se teď bude méně zajímat o výhrady izraelského premiéra ke konečné podobě dohody s Íránem. Soudí, že Netanjahu, který bojuje o politické přežití, si moc nepolepšil ani v Izraeli, protože izraelská veřejnost dává přednost těsným a dobře fungujícím vztahům s USA, zatímco premiér podle komentátorů tyto vztahy spíše komplikuje.

Projev v americkém Kongresu mířil hlavně k izraelským voličům, ale podle stejného zdroje nejspíš i tady pálil vedle, protože mezi jejich starostmi nyní převládají hospodářská a sociální témata. Na druhou stranu, nikdo z domácích soupeřů premiéra se zatím nedokázal prezentovat jako jasná alternativa, poznamenává Sasley. Ačkoliv v prosinci bezprostředně po vypsání předčasných voleb průzkumy ukazovaly, že dvě třetiny voličů si už nepřejí Benjamina Netanjahu v čele vlády, zůstává na čele žebříčků. Ani poslední výsledky nenaznačují, že by to premiérovy „machinace ve Washingtonu“ nějak ovlivnily.

Také podle dalších zdrojů Netanjahu ve Washingtonu moc neuspěl. Deset senátorů za Demokratickou stranu, kteří se podíleli na návrhu zákona, který měl vládu omezit v jednání s Íránem, se rozhodlo po jeho vystoupení hlasovat proti tomuto návrhu, protože nesouhlasí s nátlakovou taktikou, se kterou je prosazován, píší britské Financial Times.

Návrh měl být projednáván už příští týden, ale demokratičtí zákonodárci se cítí ve velice nepříjemné pozici, když jsou okázale tlačeni k tomu, aby hlasovali proti vlastnímu prezidentovi. Bílý dům už oznámil, že bude návrh vetovat.

Rozsah ovací ve stoje může zastřít skutečný výsledek akce premiéra Netanjahu, píše ve stejném listu v detailnější analýze Edward Luce. Upozorňuje, že ani Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti AIPAC, který cestu připravil, není všemocný, byť s ním žádné lobbistické seskupení nemůže soupeřit. Připomíná, že AIPAC lobuje za zostření sankcí vůči Íránu už přes rok, ale prezidentu Obamovi a ministru zahraničí Kerrymu se zatím dařilo Kongres přesvědčit, aby vyčkal na výsledek švýcarských jednání. Naopak v roce 2013, kdy Obama hledal podporu v Kongresu pro záměr bombardovat Sýrii, pokud by syrská vládní vojska použila chemické zbraně, prezident získal jasnou podporu AIPAC, ale Obama nakonec návrh nepředložil, protože bylo jasné, že nemá dost hlasů.

Některé reakce demokratických příznivců Izraele na Natanjahovu masáž byly až zdrcující. Předsedkyně demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosi prohlásila, že ji izraelský premiér dohnal téměř k slzám, když slyšela tu „urážku inteligence Spojených států“.

Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vasevec.cz

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…