Pokusy byly čtyři. Vídeňský politický a strategický konzultant se zaměřením na energetiku Georg Günsberg posuzoval roli jaderné energetiky v boji s klimatickou krizí. Profesor ekonomie na Sussexské univerzitě Benjamin Sovacool nabídl rozbor jaderné energetiky z hlediska uhlíkové stopy, nákladů a bezpečnosti. David Reinberger z Vídeňského úřadu ombudsmana pro ochranu životního prostředí si položil záludnou otázku, zda hrozba klimatické krize nakonec není větší než rizika jaderné energetiky. A hannoverská expertka na jadernou bezpečnost Oda Beckerová to vzala z opačného konce, jaký je dopad klimatických změn na provoz a bezpečnost jaderných elektráren.

Cizáci tak ve své troufalé pýše nabízeli zavádějící problémy, které odvádějí pozornost našeho pracujícího lidu od bezpečnosti a výhodnosti české jaderné energetiky. Dělají to každý rok. A nezastaví je ani pandemie, kdy jsou hranice zavřené a nikam se nesmí. Jenže kam nemůže dráha, tam vleze internet a zoom. Nahrávky a prezentace budou viset na nec2020.eu, a tam proběhne 3. listopadu další nálet, tedy druhá část konference.

Tolik bombastický úvod, který zvyšuje čtenost.

Letos Pražská jaderná konference jednala o tom, zda by nám jaderná energetika mohla pomoci při potřebě snižovat emise skleníkových plynů. Konferenci zorganizovaly jako obvykle neziskovky Hnutí Duha, Calla  a Jihočeské matky, a tak nepřekvapí, že jejich pohled na překotnou snahu české vlády prosadit dostavbu Dukovan je kritický. Poukazují na to, že projekt je drahý a stejné peníze by se daly využít k ochraně klimatu a energetické bezpečnosti mnohem efektivněji. Je jim však jasné, že je tu regulérní otázka, zda by se daly naše energetické potřeby plně pokrýt, kdybychom rychle odešli od uhlí i jaderné energetiky. Debata tedy šla na podstatu věci, a nikoliv ideologicky, ale seriózně, s expertní znalostí a daty.

V tomto příspěvku proberu jen část témat z konference. Hned v úvodu přitom zaznělo, že pandemie koronaviru věc nasvěcuje ještě z dalšího úhlu. Svět se totiž zásadně mění. Upozornil na to nezávislý energetický konzultant Georg Günsberg, o jehož služby je zájem i na úrovni federální vlády. Ukázal, jak obrovský hospodářský pokles ve druhém čtvrtletí ovlivňuje energetické trhy. Podle Mezinárodní energetické agentury IEA poptávka po primární energii klesla o 6 procent. K něčemu takovému dříve nikdy nedošlo, dokonce ani za ropných krizí. Souvisí to s omezeními dopravy, ropa je v záporných číslech. Avšak poptávka po obnovitelných zdrojích energie mírně stoupla. Finanční tisk je plný úvah, jaká je to investiční příležitost.

Kde hledat východisko z krize? Evropský program obnovy nabízí podněty k zelenému přechodu a omezení fosilních paliv. Kdyby se jej podařilo využít, mohlo by se to projevit poklesem globálního oteplení o 0,3 stupně Celsia roku 2050. Avšak samotná pandemie také stojí za pozornost. Je zajímavé, že dříve nebyla považována za významné riziko, upozornil Günsberg. Stalo se tedy něco, co jsme nečekali. Takových neviditelných rizik je v budoucnosti zřejmě víc. Zejména v jaderné oblasti je obvykle riziko neviditelné a vystoupí teprve v okamžiku události jako je Fukušima.