Základní rámec blízké ekonomické budoucnosti představuje obchodní válka Spojených států proti všem. Spojené státy si to mohou dovolit, jejich exporty představuji jen 12 procent HDP, upozorňují Financial Times. Evropská unie má podstatně vyšší míru závislosti na vývozu ve výši 44 procent HDP. Česká republika je extrémně závislá, objem jejího zahraničního obchodu je srovnatelný s 85 procenty HDP.

Klíčovou položkou naší exportní průmyslové výroby jsou přitom auta, tedy výrobky, jejichž morální životnost se bude v nejbližších letech prudce zkracovat. Příští auta budou nejen elektrická, nejen dobíjitelná zadarmo z panelů na střeše domu, nejen samořiditelná, ale také sdílená nebo užívaná jen jako snadno dostupná dopravní služba bez potřeby vlastnictví. K tomu si přičtěme snižování potřeby individuální dopravy, kterou bude vytlačovat nejen doprava hromadná, ale hlavně fakt, že lidská spolupráce bude stále snazší na dálku.

Tyto souvislosti jsou důležité, chceme-li posoudit smysl prohlášení Bernharda Maiera, předsedy představenstva Auto Škoda, že cílem mateřského Volkswagenu je zvýšit produkci škodovek z 1,2 milionu na 2 miliony během deseti let. Nemusejí se pochopitelně vyrábět jen v Česku, ale zaznělo to v České televizi, což naznačuje, že VW nepochybně počítá i se zvyšováním českého podílu.

Vypadá to jako zájem o to, aby základní nastavení české ekonomiky ještě nějaký čas zůstalo. My to pak můžeme brát jako odměnu za úspěch, o který se dělí jak české závody, tak německy marketing, který dlouhá léta prosazuje škodu jako hlavního partnera mistrovství světa v hokeji nebo Tour de France. Ale stejnou měrou v tom můžeme vidět i nárůst rizika. Jak může Volkswagen vědět, že poptávka po jeho vozech poroste, když předtím se tak fatálně mýlil ve věci budoucnosti dieselových motorů? To bude rána, pokud se plete…

Naší pozornosti by nemělo uniknout, že v jádru Evropské unie ve stejné době hledají nástroje pro zvyšování ekonomické odolnosti vůči šokům. Už jsme zmínili obchodní válku se Spojenými státy. Ta je však globální a jejím hlavním cílem je Čína. Pokud budou vysokými cly zatíženy veškeré čínské exporty do Spojených států, Čína musí hledat odbytiště jinde, tedy i v Evropě, a začne ještě více vytěsňovat evropské výrobky. Řekněme, že Evropa se začne čínské vlně bránit a taky vztyčí ochranné celní bariéry. Jakmile se začne se oplácet („tit-for-tat“), odvetná opatření zasáhnou ty nejvíc exponované. Jsme prostě na ráně, neberme to na lehkou váhu.