Nový guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda začal obratem. Převzal strategii amerického Fedu, ale japonské injekce hotovosti do ekonomiky budou v poměru k HDP násobně větší a budou koncentrované do kratšího období. Kuroda chce zvednout japonskou měnovou bázi (množství peněz v oběhu) na dvojnásobek během necelých dvou let, za 21 měsíců. Další peníze získá odkladem splátek státních dluhopisů, kterým prodlouží duraci (dobu do splatnosti) ze 3 na 7 let.

Je to pravý opak toho, co Bank of Japan dělala až dosud. Kuroda si od toho slibuje dramatickou změnu v očekáváních trhu. Věří, že otřese smířením s vleklou hospodářskou stagnací a deflací. Jedná ve shodě s novou japonskou vládou, jejíž premiér Šinzo Abe také označil boj s deflací za svůj hlavní úkol.

Přirozeně je tam riziko, že příliš mnoho peněz na trhu vyvolá inflaci, ale výhrady ostražitých „inflačních hlídek“ zatím byly odmítnuty. Těžko může vzniknout inflace při nedostatku poptávky, kdy je přebytek výrobních kapacit i pracovní síly. Nikdo nemůže chtít vyšší cenu za něco, co prodává i na levnější úrovni jen s obtížemi. Nedostatek hotovosti, který přetrhává potenciálně schůdné kontrakty, je tedy problémem navíc, ale zároveň je to problém, který je centrální bankou nejsnáze řešitelný.