Britové se mají za necelé čtyři týdny rozhodnout, zda chtějí odejít z Evropské unie, ale jasné vodítko od politické reprezentace jim chybí. Proces se vymkl z rukou tradičních stran, což může být příležitost pro hlubší změny.

Konzervativní strana je rozdělena, bitva se odehrává mezi premiérem Davidem Cameronem, který se zoufale snaží zabrzdit, co sám rozpoutal, a jeho vnitrostranickým protivníkem, bývalým londýnským starostou Benem Johnsonbem, který ucítil krev a žene se za skalpem předsedy vlády. Británií se bude zabývat až potom.

Ani labouristé nenabízejí jasnou argumentaci, kterou by se voliči mohli řídit. Ocitli se v mrzuté situaci, kdy mají společně se zelenými a liberály podporovat vládu. To je může obrat o jejich volební potenciál, zejména když ve finiši mají strhnout hlavně váhavce a mladé. Kdo se v tom má vyznat? List Guardian zachytil vnitřní analýzu tábora „V EU bude Británie silnější“, podle kterého jen polovina labouristických voličů pochopila, že jejich strana chce v Unii zůstat. Druhá polovina si myslí, že labouristé naopak podporují Brexit.

Veřejnost se obrací s tázavým výrazem na ty největší mozky v zemi. A tak musel nastoupit do první linie - jako slepý král Jan u Kreščaku – astrofyzik Stephen Howking, totálně upoután na vozíček a propůjčeným hlasem syntetizátoru. Dokáže však nahlédnout do nitra černé díry, uvidí tedy i to, co se rýsuje v jeho vlasti?

Velký fyzik mluví jasně, nechce izolaci. Argumenty přirozeně hledá hlavně ve světě vědy. Poukazuje především na to, že členství v EU usnadňuje mobilitu lidí, například mezinárodní výměnu studentů. V imigraci tedy vidí příležitost. Ještě důležitější je to ve výzkumu, protože pohyb vědců urychluje přenos nových postupů a obohacuje práci myšlenkami z různých prostředí. A pak tu jsou finanční důvody. Evropská výzkumná rada ERC poskytuje velké granty pro britské instituce, které tuto mezinárodní vědeckou spolupráci podporují a usnadňují.