Když budete dlouhodobě držet řídítka bicyklu ve stále stejném směru jako teď, namlátíte si a zničíte kolo, varuje Národní bicyklová rada, kterou jsem zřídil a obsadil sám sebou. K tomuto hnutí mysli mě přimělo přečtení zprávy Národní rozpočtové rady. Ta vraští čelo nad stavem českých veřejných financí, pokud budou celých příštích 50 let dělat furt to samé, bez ohledu na to, co se kolem děje. Obává se jak to děcko, že skončíme hůř než Řecko.

Přeháním, ale první Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí skutečně nabízí představu, že nás stárnoucí populace plná důchodců pohltí, takže když se neudělá nic – a co by se dalo od vlád a parlamentů čekat jiného – dluh sektoru veřejných institucí ČR může roku 2068 dosáhnout až 230 procent HDP. Pro zajímavost, Řecko to dotáhlo na něco pod 180 procent HDP a od roku 2011 se tam drží dodnes, díky úsporným opatřením, které mu nadiktovali finančníci.

Zprávu o černé české fiskální budoucnosti sestavila Národní rozpočtová rada ustavená podle loňského zákona o rozpočtové odpovědnosti. Nejsou to žádní pytlíci, proto hned v úvodu zmiňují, že Česko roste rychlejším tempem než ekonomiky vyspělých zemí, a dokonce tak poroste i nadále, což posílí naše daňové příjmy. Leč co platno, důchodci to zhltnou jako malinu.

Mohlo by se stát tohle:

„Pokud nedojde ke konsenzu v otázce řešení udržitelnosti důchodového systému, dluh sektoru veřejných institucí zejména ve druhé polovině padesátileté projekce explozivně poroste. Důvodem budou zejména stálé primární deficity v období po roce 2030, kdy budou postupně do důchodu odcházet silné populační ročníky 70. let minulého století. Schodky důchodového systému vyvrcholí kolem roku 2059, kdy budou patrně přesahovat 5 % HDP ročně.