Konečně představil svůj seznam a zmíněné místopředsedy uvedl jako šéfy projektových týmů. Předtím si stěžoval, že 27 plnohodnotných komisařů je moc. Kdo bude na práci a kdo na nic, to se teprve ukáže.

Prezident Zeman má jasno - pokud projde návrh služebního zákona, který vzešel z jednání vládní koalice s opozicí, političtí náměstci budou trafikanti. U Evropské komise však nemusí být tak jednoznačné, kdo zasedne v trafice a kdo půjde házet do výkopu. Předseda Komise Jean-Claude Juncker nyní navrhl sestavu, kterou zdobí sedm místopředsedů (z toho jeden první). Od začátku se přitom netajil tím, že hledá cestu, jak počet výkonných pozic zredukovat. Například zvažoval možnost, že někteří komisaři budou jen „juniorní“, tedy s okrajovými rozhodovacími pravomocemi, ale s tím okamžitě narazil. Nakonec našel jiné řešení a místo „seniorních“ pozic rozšířil pavouka o další místopředsedy.

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-984_en.htm

Teoreticky má jít o šéfy projektových týmů, nasměrovaných na hlavní cíle Junckerova programového prohlášení „Nový start pro Evropu: Program pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“. Ale skutečně to odstartuje plodnější mezirezortní přístup místo obvyklých „turf wars“, tedy kompetenčních přetlačovaných? Co znamená rozstrkání lidí do různých pater? Není to jen odstínění části komisařů od konečných rozhodnutí a reálných pravomocí? Nebo jsou některé osoby vykopnuty nahoru, aby nepřekážely konkrétní práci?

Neměli bychom však přehlédnout, že Juncker vybíral pro funkce místopředsedů osoby se zkušeností premiéra nebo aspoň vicepremiéra. Formální nároky uspokojí i relativně slušný podíl žen v Komisi, které předseda vybíral – jak zdůrazňuje – především na základě kvalifikace. Žen je celkem sedm, z toho tři jako místopředsedkyně.