Začít musím ze široka, pokud hledám vysvětlení zběsilostí, které se kolem nás odehrávají a vytvářejí tak prapodivnou směsku s vítanou obnovou politik, které mají posloužit lidem. Co bylo na začátku? Českou republiku potkala katastrofa v podobě názorového monopolu mediální scény, který slouží listopadovému kartelu a neoliberálům. Zavedlo se blokové myšlení, což zní lépe než to, že myšlení se zrušilo a nahradilo půjčovnou jediné pravdy. Kdo ji má a může se jí na vyžádání prokázat, má nárok. Ostatní mají smůlu.

Listopadový kartel se dokázal chopit moci v nepřehledné situaci po listopadu 1989 a zocelil se v devadesátkách. Teď jsou to „my kamarádi, co spolu mluvíme“, někdy označovaní jako „kavárna“, jako kdyby šlo jen o neškodné hospodské plky.

A ještě vysvětlení neoliberalismu pro ty, kdo nikdy nestudovali ekonomii – podle neoliberalismu je správné jen to, co zvyšuje bohatství nejbohatším. A když jsou nejbohatší opravdu dost bohatí, mohou si to, co se mediální scénou šíří jako správné, koupit. Ale kdo by se v tom přehraboval, prostě si koupí mediální scénu celou. Pročtěte si seznamy vlastníků nejdůležitějších titulů a pochopíte, že to nebylo tak těžké. Spor o veřejnoprávní média navíc ukazuje, že vliv je vliv, ať už je forma kontroly jakákoliv. To byl taky hlavní důvod českého volebního výsledku, ze kterého vzešla Babišova vláda.

Historicky nepřehlédnutelná Fialova koalice vládla v podmínkách války („Jsme ve válce.“), což ji přinutilo zpřetrhat všechny užitečné ekonomické vazby, aby snížila svou závislost na agresívním Rusku a dala přednost ještě větší závislosti na ještě agresívnějších USA. Ve skutečnosti měla jediného skutečného protivníka, Babiše, který si mohl dovolit mírný nesouhlas a případně Fialu ze Strakovky vystrnadit. Takže vláda pětikoalice využila svého funkčního období plně k tomu, aby do Babiše mydlila všemi prostředky a zbavila ho šancí nějak jí to oplatit.