Mezinárodní měnový fond je sice dobrým cílem pro útoky levice, protože jde o mocenský nástroj pro prosazování neoliberalismu, ale občas tam zazní rozumná myšlenka. Teď MMF vyzval evropské věřitele k bezpodmínečnému uvolnění dlužnické situace Řecka.

Není to proto, že se výkonná ředitelka Christine Lagarde MMF ráno probudila a zjistila, že je dobrák. Nechce se pouze smířit s tím, řecký dluh je za dnešních podmínek nesplatitelný – a MMF nesmí vydávat peníze na pouhé oddálení krachu. Proto žádá buď nastavení realističtějších podmínek, nebo hrozí, že od toho dá ruce pryč. Kdyby se však MMF stáhl, hrozilo by zhroucení celé konstrukce záchranného plánu pro Řecko, ve kterém se evropští věřitelé schovávají za washingtonskou instituci, aby ze sebe sejmuli část viny za odírání kolébky evropské kultury.

Výpočty jsou nemilosrdné, za současných podmínek bude řecký dluh narůstat a z dnešních 180 procent HDP vyskočí do roku 2060 na 250 procent. To by samo o sobě mohlo být jen číslo, které lze hrnout před sebou, avšak obejít nelze náklady obsluhy dluhu, především platby úroků. Za horní mez, jakou může ekonomika unést, se počítá 20 procent HDP. Podle zmíněného scénáře by však bylo nakonec potřeba 60 procent HDP. Toho se žádné státní finance nikdy nemohou dožít.

Pro zajímavost, když Kalousek kdysivá bědoval, že po socanech zdědil dluhovou povodeň a Česku hrozí sešup na řeckou cestu, činila česká dluhová služba asi 2 procenta HDP (teď je to 1,5 procenta HDP, protože dluh neroste a úrokové výnosy klesly). Dvě procenta odevzdá například obchodník z tržby, když mu zaplatíte kartou (podle jiných zdrojů dokonce 3 procenta). Mluvíme tedy o běžných nákladech finančních služeb.

Mírné státní zadlužení dokonce snižuje národohospodářské náklady, protože se státním dluhem se vesele obchoduje a vzniká tak bezriziková úroková míra, od které se odvíjejí všechny ostatní sazby. Kdyby nebylo tohoto trhu, budou si banky úroky diktovat a nejspíš přitom zapomenou na skromnost. Jinou věcí je, že na dividendách a výnosech ze zahraničních investic ročně odevzdáváme z republiky 10 procent HDP. Vysoký podíl zahraničních investic tedy nemusí být tou nejvýhodnější hospodářskou strategií.