Když dáme dohromady čísla, která jednotlivé země v Německu letos poslaly spolkové správě přenosových sítí, byl by původní plán 40 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2020 bohatě překročen. Co s tím a jak tomu přizpůsobit federální investice do přenosové sítě, to bylo hlavním bodem tříhodinové koordinační schůzky, na které jednala v pátek v Berlíně kancléřka Angela Merkelová s premiéry 16 spolkových zemí.

Problém je s přenosy. Pokud by všechny spolkové země chtěly realizovat své maximální cíle, nemusely by se do sítě vejít, varoval premiér Šlesvicka – Holštýnska Torsten Albig z opoziční SPD. Spolkový ministr životního prostředí Peter Altmeier z CDU chce proto podíl sluneční, větrné a biomasové energie na oněch 40 procentech spotřeby elektřiny zastropovat. Jenže jednotlivé spolkové země trvají na nabídce obnovitelných zdrojů, které v součtu znamenají do roku 2023 přírůstek 158 až 168 GWp (gigawattů špičkového výkonu), zatímco Národní akční plán počítá se 110 GWp.

Na schůzce s kancléřkou Merkelovou šlo o to, jak jednotlivé spolkové země o výnos z tohoto nového byznysu podělit. Zazněl sice argument, že hlavní podíl větrné energie (nejvýnosnějšího zdroje) by měl zůstat tam, kde vítr fouká nejvíc, tedy v severních spolkových zemích. Nicméně premiér Bádenska-Wirttemberska Winfried Kretschmann (Zelení) trvá na záměru zvýšit ve své zemi podíl větrné energie ze současného jednoho procenta na 10 procent do roku 2020. Program modernizace přenosových sítí a „chytrých“ řešení (smart grid) by měl podle něj počítat s takovou kapacitou, aby systém předem nelimitovala.