Sekera, která měla rozštípnout pevninskou část Evropské unie, se zastavila v letu. Peroxidový Geert Wilders, který burcoval voliče slibem zákazu koránu a referendem o následování Brexitu, si trochu pomohl a posílil své postavení v parlamentu o pět křesel, ale není mu to nic platné. Šanci by měl, jen kdyby vyhrál. Pak by mohl zkoušet – nejspíš marně – splácat nějakou vládu. To se mu nepodařilo, a tak zůstane izolován v opozici, protože všechny strany už prohlásily, že s ním nebudou spolupracovat.

Ve středečních nizozemských volbách tak nakonec vyhrála vládní strana liberálů VVD premiéra Marka Rutteho. Je docela možné, že voličům imponovala civilizovanou neústupností běsnícímu tureckému premiéru Erdoganovi. Občané pochopili, že je o co bojovat, a přišli k urnám v rekordním počtu. Účast byla 80 procentní.

Rutteho VVD získala podle předběžných výsledků 33 křesel, o osm méně, než zatím měla, ale pořád je to ona, kdo bude sestavovat koalici. Nebude to snadné, ale je to hratelné. Proevropské postoje a přátelské domácí prostředí vystoupily jako stmelující téma.