Zabývala se tím kritická analýza občanské společnosti a sociálních hnutí od sociologa Jana Kellera, která byla jedním z vrcholů pražské konference o revoluci a transformaci. Na ohlédnutí za čtvrtstoletím od roku 1989 se sešla významná česká a slovenská vědecká pracoviště.
Jako na zavolanou přišla krátce po volbách konference Sociální změny: revoluce a transformace. http://abicko.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/news_1114.html

Úvahy o revoluci nabízejí naději těm nejnaštvanějším, byť původním podnětem bylo ohlédnutí za čtvrtstoletím od revolučních změn ve střední a východní Evropě. Ti ostatní mohli využít setkání levicových intelektuálů předních českých a slovenských vědeckých pracovišť k analýze současného průšvihu.

Ke konferenci se ještě vrátím, teď se budu věnovat jen vystoupení profesora sociologie Ostravské univerzity Jana Kellera (a čerstvého držitele státního vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti vědy), který se zabýval kritikou nových sociálních hnutí, či spíše jejich bezmocného dědictví. Je to patrné třeba i na osudech ProAltu, který měl nabídnout společenskou alternativu (s aktivní Kellerovou pomocí), ale nakonec se rozhádal a rozpadl.

Napřed malé opáčko

Tady bych měl vypsat, co jsou nová sociální hnutí, ale sáhnu po encyklopedické pasáži z diplomky Kritická teorie sociálních hnutí od Jiřího Navrátila na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

http://is.muni.cz/th/52823/fss_m/