Rád bych věřil, že raketovým úderem do prázdna nabídl americký prezident Donald Trump Sýrii ohňostroj na rozloučenou. S kým jsem naopak hrubě nespokojen je česká vláda v demisi a její hlasitý potlesk akci, pro kterou neexistuje jiné zdůvodnění než vnitropolitické problémy kdesi za mořem. Tady by měli mít naši občané větší slovo. Takové chování vlády přímo vyžaduje,aby občané měli k dispozici obecný zákon o referendu s možností vyjadřovat se k mezinárodním závazkům.

Nejprve se však chvíli věnujme tomu, co se stalo v Sýrii. Podle New York Times byl autorem útoku s nulovými škodami a nulovým rizikem ministr obrany Jim Mattis. To zní věrohodně a potvrzuje to dosavadní ministrovo chování. Ačkoliv tento generál z irácké války vstupoval do Trumpova týmu s pověstí “krvavého psa”, jeho role je v současnosti opačná. Od vzteklého běsnění tu mají v týmu jiné. Pozornost médií mají poutat agresívní výlevy nového poradce Johna Boltona jako pokus o sjednocení národa kolem vlajky. V jeho stínu pak Mattis dohlédne, aby se nic nebezpečného nestalo.

Podobnou argumentaci jsem našel také na cenami ověnčeném zahraničněpolitickém serveru Lobelog.com. Ten se opírá o zpravodajství listu Wall Street Journal před útokem, ze kterého je zřejmé, že Mattis brzdí i Trumpa. “Ultrajestřáb” Bolton podporoval Trumpovy výzvy, aby úder byl mnohem tvrdší, ale Mattis se snažil vyhnout ruské a íránské odvetě. “Pro tuto chvíli se zdá, že Mattis tento spor vyhrál a díky němu není pravděpodobné, že operace, která byla dvakrát větší než ta předchozí, drasticky zvýší napětí mezi USA a Ruskem.”

https://lobelog.com/trump-shoots-the-rest-of-us-ask-questions/

Když pak prezident Trump raketový útok ohlašoval, dal najevo, že se nemíní hrnout do další války a že Spojené státy tu nejsou od toho, aby řešily tamější problémy: “Sebevětší množství americké krve a výdajů nemůže zajistit trvalý mír na Středním východě. Je to problémové místo. Můžeme to trochu vylepšit, ale problémy tam prostě jsou,” řekl.