Zbyněk Fiala: Participativní rozpočty v Polsku

15.09.2014 7:50

Ve volebních programech před obecními volbami se častěji objevuje nový prvek, podpora participativního rozpočtu. Nedávná olomoucká konference Nové vize městského vládnutí, o které jsme už na tomto serveru opakovaně psali, přinesla zajímavé zkušenosti z polského prostředí v tomto směru. Zahrnovaly i internetové odkazy, kde lze najít podrobnosti.

Zbyněk Fiala: Participativní rozpočty v Polsku
Foto: Archiv
Popisek: Polsko

Začaly s tím Sopoty

V Sopotech kvasí bohatý nevládní život, působí tam 450 občanských organizací (z toho 120 v sociální práci). S iniciativou participativního rozpočtu přišla jedna z nich, nevládní organizace Rozwojova. Po obecních volbách myšlenku převzala skupina radních, podařilo se jí přesvědčit radní většinu, a nakonec pro to získala i primátora, informovala radní Gražyna Czajkjowska.

Primátor sice tvrdil, že za rozpočet je odpovědný on a že neexistuje žádný předpis, který by umožňoval účast občanů. Ale samospráva nakonec rozhodla o konzultacích s občany a primátor toto rozhodnutí respektuje. Po řadě schůzek vznikla dohoda, že mezi občany, radou a primátorem zavládne spolupráce a dobrá vůle, přestože není zákon, o který by se to mohlo opřít. Výsledky hlasování občanů budou zapracovány do návrhu rozpočtu, a radní pak rozhodnou.

Otevřela to informační kampaň k občanům, která zdůrazňovala, že nesmí rozhodovat jen úředníci. K posouzení přišlo přes 100 návrhů projektů s náklady do 2 milionů eur. Posuzování mělo formu hlasování, kterého se účastnily asi 3 % obyvatel (2400 z 36000). Rozpočtové náklady byly relativně malé, činily asi jedno procento z městských zdrojů.

http://www.miasto.sopot.pl/strona/budzet_obywatelski

Návrhy byly většinou zajímavé a rozumné, ale v dotazníku nebyl výraz „participativní rozpočet“. Použitá terminologie byla zavádějící. Přesto se start povedl a nyní je třeba uvážit, co dál. Město má zájem o pokračování, ale zájem občanů o aktivní účast byl zatím relativní malý. V hodnocení zazněly také výtky slabého monitorování celého průběhu. Meetingy mohl svolávat kdokoliv. Přístup městských úředníků, zejména vedoucích údržby komunikací a zeleně, byl zatím velmi odmítavý, do jejich působnosti mířilo mnoho občanských návrhů.

Pokračování ve Slezsku

Příklad Sopot okamžitě zaujal radnici ve slezské Dabrowa Gornitza, informovali Piotr Drygala a Marcin Bazylak. Jedná seo šesté nejrozsáhlejší město v Polsku. Všimlo si toho oddělení nevládních a občanských organizací při městské samosprávě, které pak dostalo organizaci participativního rozpočtu na starost. Město si uchovalo mnoho zeleně, tradici dobrého vládnutí potvrzuje péče o životní prostředí. První participativní rozpočet z roku 2012 na to navazoval, přišel s návrhy na venkovní posilovny, hřiště, zlepšení údržby ulic.

www.Dabrowa-Gornicza.pl

www.tvojadabrowa.pl

Dialog se seniory

Nejbližší soused Sopot, přístavní Gdyně, začala participaci akcí užšího zaměření, dialogem se seniory, kteří činí pětinu obyvatel města. Jednalo se o projekt městského úřadu ve spolupráci s občanskou iniciativou Gdynski Dialog se seniorami, informovala Maria Nowak. Mělo to stejný cíl, zlepšení života ve městě podle konkrétních požadavků obyvatel. Jen postup byl trochu jiný a sofistikovanější, úměrný zvláštnostem vybrané skupiny.

Městský útvar inovací připravil metodu občanského panelu. Z databáze občanů se vybere náhodný vzorek nebo určitá specifická skupina (třeba hendikepovaní) a na stejné lidi se pak organizátoři obrací (během 2 – 4 let) i opakovaně, aby se zjistilo, zda zavedená opatření funguji.

První kolo dialogu trvalo 6 měsíců. Reprezentativní skupina činila 450 osob a byla vybrána podle statistiků. Základ šetření tvořil dotazník. Dobrovolníci a sociální pracovníci chodili za seniory domů.

Projekt sledoval dva cíle – diagnóza stávající situace a zmapování potřeb. První zjištění umožnila seskupit vzorek podle dalších hledisek, například starší muži, kteří nic nedělají a neúčastní se veřejných aktivit. Z nasbíraných poznatků vznikaly speciální mapy města podle různých činitelů, třeba mapa bezpečných míst, kde se mohou starší lidé procházet, mapa městské dopravy a další – a z toho se zase odvíjely úvahy o potřebách investic.

Použita byla také technika vědeckých exkurzí – aktivisté procházejí s vybraným průvodce jeho trasu a on jim popisuje, kam chodí nakupovat, jak je to bezpečné, jaké jsou kde specifické potřeby seniorů. První čtyři trasy vedly kolem městského úřadu, kam musí všichni občas zajít. Tyto exkurze vedli mladí dobrovolníci sociální podpory. Byl to dobrý nápad, senioři k nim byli velmi vstřícní, jako k vnukům.

www.stocznia.org.pl

partycypacjaobywatelska.pl

V Česku se rozbíhá participační pokus v Praze 7 nebo v Ústí na Orlicí. Těm se budeme věnovat příště. A první pokusy má za sebou také slovenská Bratislava. Metodiku najdeme také na specializovaném českém portálu: http://www.participativnirozpocet.cz/

Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

13:57 Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

Čínský automobilový průmysl narazil na odbytovou bariéru spalovacích motorů. V největších čínských m…