Projevy předsedy vlády Petra Nečase patří k mediálním zážitkům, jaké tu nebyly od časů legendárního Václava Kopeckého (pro nepamětníky - vládní tlučhuba z počátku 50. let). Když se na Nečase podíváte, tak to, co říká, je svatá pravda. A když si to pak přečtete a dáte tomu opačné znaménko, je to pravda taky.

V pátek hájil Nečas ve sněmovně právo na další budoucnost své vlády (jejíž pilíř „platforma“ vyvolává pajdavou představu platfusu). Nejpozoruhodnější hláška spočívala v tvrzení, že „tato vláda dále půjde cestou vyrovnaných rozpočtů“.

Ví bůh, co tím premiér myslel. Pár dní předtím proběhla notifikace vládního deficitu a dluhu za ČR v evropských institucích (v Eurostatu), kde byla za rok 2011 pro vládní dluh ČR uznána částka 1 567 799 milionů korun, stručně 1,6 bilionu korun. Za jediný rok se tento dluh zvýšil o 117 856 milionů korun, tedy o 118 miliard korun (čistého, podle evropských standardů). O rok dřív to bylo o polovinu víc a o dva roky dřív to bylo dvakrát tolik. Kam by měl jít Nečas dál i s celou vládou, to mu radila spousta lidí na přeplněném Václaváku (a bylo to zcela jinam). Přesto se podívejme, co v uvedeném projevu ve sněmovně Nečasovo slovo „dál“ znamená.

K jeho smyslu nás vede zmíněné číslo zhruba 120 miliard, protože v Nečasově projevu zaznělo ještě jednou, ale v přesně opačné souvislosti. Premiér se holedbal, že dál zachová složenou daňovou kvótu (celkové daňové zatížení včetně pojistného) na 38 procentech HDP, tedy o 3 procentní body níže, než bylo za vlád sociální demokracie. Co by se občanům stalo, kdyby tahle vláda padla? Když sociální demokracie slibuje, že vrátí daně na původní úroveň, znamená to – zvolal Petr Nečas vzrušeným hlasem – že vám každoročně vytáhnou z kapes 120 miliard korun navíc!!