Výčet složek ceny elektřiny je dlouhý, je jich zhruba 9, z toho 5 je regulovaných a 2 tvoří daně - spotřebitelská daň z elektřiny a DPH. Lze jej nastudovat třeba na webu Energetického regulačního úřadu, já obyčejně dávám přednost portálu www.tzb-info.cz, kde bývá zasvěcenost informací kombinována i s kritickým pohledem a srozumitelností výkladu.

Tržní složka ceny za dodávku elektřiny je neregulovaná. Tvoří ji „silová“ elektřina, jejíž cena vzniká na energetické burze (na burze je za 1050 Kč za MWh, distributoři ji pak prodávají maloodběratelům za asi 1420 Kč MWh) a k tomu požadují ještě stálý plat podle kategorie odběru (střední domácnost bez přímotopu asi 60 korun měsíčně). První zjištění je kontraintuitivní – na trhu vzniká jen menší část celkového účtu spotřebitele. Ta větší část účtu, je regulovaná – a proto možná tak drahá.

Podle kalkulačky TZB-Info, třeba domácnost s 2800 kWh ročně (2,8 MWh/r) zaplatí jen za silovou elektřinu a měsíční poplatky asi 4 650 korun, což je však pouhých 30 procent z celkového ročního účtu, který bude stát 15 730 korun (z toho daně 2730 korun). Cena silové elektřiny sice klesla o 40 Kč na MWh, ale ostatní položky vzrostly.

České domácnosti se spotřebou do 2,5 MWh ročně měly v roce 2011 nejdražší cenu elektřiny ze souboru zemí, který zahrnoval i Německo, Francii a Británii. Při vyšší spotřebě se naopak sesouváme na konec žebříčku. Český ceník tedy preferuje vysokou spotřebu.

Pro běžnou českou domácnost se spotřebou 2,5 - 5 MWh/rok vzrostla cena elektřiny v roce 2011 na 229 % ceny roku 2001, píší v recenzovaném příspěvku na uvedeném portálu Tomáš Bartoš a Petr Strejček (http://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/8998-vyvoj-cen-elektricke-energie-v-regionu-zapadni-a-stredni-evropy-v-letech-2001-2011). Připomeňme, že boom solární elektřiny začal až roku 2010. Pro stejnou německou domácnost ceny vzrostly jen na 115 %. Současné nezdaněné ceny v obou zemích se velmi přiblížily (ČR 3,07 Kč/kWh, Německo 3,50 Kč/kWh).