V Rumunsku se opakují prezidentské volby ve stínu varování amerického viceprezidenta JD Vanceho, že jde asi o pěkně slabou demokracii, když museli loni v prosinci volby zrušit kvůli troše televizní reklamy protistrany. Stěžejní byl jeho následující argument z projevu na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci: „Jak se vůbec můžeme dostat k otázkám výdajů na obranu, když ani nevíme, co bráníme. Na to se musíme soustředit. Nemůžete získat demokratický mandát, pokud používáte cenzuru a bráníte ostatním, aby se vyjádřili. Nemůžete vyčlenit nějakou část společnosti.“
Rady zpoza velké louže však v Evropě nezabraly. Nechceme tu žádné novoty. Kdyby volby mohly něco změnit, tak je zakážeme.
Česko je v tomto oboru průkopníkem, opoziční Paroubkova ČSSD byla roku 2009 připravena zásahem Ústavního soudu o všemi očekávané vítězství v parlamentních volbách. Jasno má prezident Petr Pavel i před nadcházejícími parlamentními volbami. Pokud vyhrají naši, prosím, ale jinak…
Možnou variantu naznačil loňský vývoj v Rumunsku, kde zmařil porážku vládního kandidáta v prezidentských volbách zásah tajných služeb na poslední chvíli, až po sečtení hlasů. Ale jak je vidět, taky to jde.
Může být Fialova show s Ivou Pazderkovou vtipná?Anketa
Nakonec bylo tuto neděli povoleno hlasovat znovu, ale kdyby se měla prohra opakovat, bude zajímavé jen to, proč byl výsledek zrušen tentokrát. Na něco určitě přijdou, jen nebude snadné překonat vysvětlení končícího rumunského prezidenta Klause Johannise, proč do toho loni v prosinci hodil vidle. Znělo jak ze Švejka, neboť je postavil je na tom, že se nic určitého neví.
To je důležitá indicie, pokud se držíme Johannisovy teorie, že vměšování do voleb je téměř nemožné prokázat. Akce "jsou tak rozsáhlé a komplexní, že to mohou udělat pouze státní subjekty... A tady to bylo Rusko."
Proč Rusko? Protože se v kybernetickém prostoru tak dokonale skrylo. Důkaz, že to byl ruský agent, nejspíš přímo Putin, spočívá v tom, že jsme nikoho nedokázali chytit. Ostatně, v Česku by mu neporadili nic jiného.
Jak tedy shrnuje Unheard, alternativní internetový deník, který „čelí stádní mentalitě“, hlavním důkazem vměšování se stal nedostatek důkazů… (více ZDE)
Později se ukázalo, že si to ti rumunští kluci špatně vymysleli. Pokus o manipulaci voleb tu byl, ale domácího původu. Na zdánlivě slabého opozičního kandidáta Calina Georgesku to hrála liberální vládní strana, aby rozmělnila síly opozice, jak se opravdu prokázalo. Problém, byl ve vlastním břídilství, protože Georgesku nakonec vyřadil vládní kandidátku z finále ve druhém kole.
List Unheard uvádí další varovné souvislosti z oplocení kolem rumunské demokracie. Bylo to tři týdny po vítězství Donalda Trumpa ve volbách, přesto Bidenova administrativa vydala prohlášení prostřednictvím svého bukurešťského velvyslance, ze kterého vyplývá souhlas se zásahem proti výsledku: "Doufáme, že ať už budou nebo nebudou přijata jakákoli rozhodnutí... silné výsledky Rumunska jako spolehlivého demokratického partnera v Evropě a v euroatlantickém společenství nebudou pošramoceny."
Něčí vměšování je tedy žádoucí i bez sebemenší demokratické legitimace…
V této souvislosti lze pochopit, píše Unheard, proč se J. D. Vance ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci na tento incident odvolával. Jednaly rumunské orgány s cílem zabránit Rusku v získání vlivu v Evropské unii? Nebo aby zabránily Trumpovým Spojeným státům získat vliv v rámci Evropské unie? Takové podezření by nebylo mimo mísu. Pokud je Vance sdílí, pak by se jeho zásah v Mnichově nezdál přehnaný, ale zdrženlivý.
K vyřazenému Georgescovi se ještě vrátím. Jeho kandidaturu převzal George Simion, člen pravicové Aliance pro svaz Rumunů (AUR), který byl před nedělním prvním kolem prezidentského repete v čele s přibližně 30 procenty. K uvedené AUR kdysi patřil i Georgescu, ale byl vyloučen, připomíná Unheard, který to sleduje opravdu podrobně.
Podle stejného zdroje se Simion vyšvihl díky konsolidaci stranické základny. Je konvenčně konzervativnější než Georgescu, sympatičtější k válce na Ukrajině a méně charismatický, přesto se snažil vtělit do Georgescova příběhu. Šel s ním třeba na velikonoční bohoslužby. Dokonce naznačil, že v případě svého zvolení by se Georgescu mohl stát premiérem.
A to by jistě byla velká změna. Ponechme stanou ukrajinskou válku, která se vyřeší i bez rumunského přispění. Calin Georgescu je označován za extrémního pravičáka a zastává podobné názory jako Trump, je však vyšlechtěn v prostředí mezinárodních organizací, naposledy jako významný funkcionář OSN. Má tedy myšlenky mnohem urovnanější.
Tu extrémní pravici však berme jako nadávku, nikoliv jako politické zařazení. Pro svůj příklad jak Trump, tak Georgescu, sahají hluboko do americké historie, k politice prvního amerického ministra financí Alexandera Hamiltona. Byl mistrem financování státu v tísni, což prokázal během občanské války emisí státovek, měny vydávané státem, nikoliv bankami. Říkalo se jim „greenbacks“. Nebyly kryté zlatem nebo stříbrem, ale byly zákonným platidlem i pro úhradu daní, což zajišťovalo jejich oběh. O něčem podobném znovu uvažoval J. F. Kennedy, než byl zavražděn.
Jsou tu však další stránky „hamiltonismu“, které stojí za pozornost. Především, že země by měla více vyrábět sama a nespoléhat na dovoz. Mohou tomu pomoci cla, která jsou primárně zdrojem příjmů, ale současně poskytnou ochranu domácí výrobě. Stát by měl nabízet podporu přejímání a vzniku technologických novinek. Zároveň by měl vytvářet prostředí pro rozvoj malého a středního podnikání, které je pružnější, lépe využívá potenciál regionů a vytváří rovnoměrnější pracovní příležitosti. Domácí výroba potravin, energie a základních potřeb je základem nezávislosti.
Největší pecku si nechávám na konec. Hamiltoniáni jsou stoupenci družstevnictví a zaměstnaneckého vlastnictví. Jestli tohle chce někdo nazvat pravicí, pak nevím kam doleva skočit…
Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
