Zbyněk Fiala: Šumava v kleštích

24.01.2017 8:20

Zákon o ochraně přírody a krajiny, který se projednával, má sice obecnou platnost pro všechny čtyři české národní parky, ale jen na Šumavě je kořist, která se zdá majitelům velkých peněz dosažitelná. Jenže turisti tam jezdí právě proto, že je před turistickým zprůmyslněním uchráněná.

Zbyněk Fiala: Šumava v kleštích
Foto: archiv
Popisek: Zbyněk Fiala

V českém senátu proběhla další bitva o budoucnost Národního parku Šumava. Krev za zákon, který má v českých národních parcích uchovat divokou přírodu, prolévala v roli zpravodaje lidovecká a zelená senátorka Jitka Seitlová. Vyjednávala, nabízela kompromisy, ale nakonec neuspěla. Debata uvázla v minovém poli nepřehledných zájmů, kde se zcela promíchaly frontové linie.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) mohl jen přihlížet, jak vládní návrh prakticky rozvrátilo třicet pozměňovacích návrhů jeho stranického kolegy senátora Jaroslava Větrovského. Také ČSSD byla rozštěpena na vládní křídlo, které hájilo divočinu, a hradní křídlo, které si podalo ruce s vojvodou šumavských privatizátorů, českokrumlovským senátorem za ODS Tomášem Jirsou. Odpůrci zákona byli ochotni prohlásit libovolný nesmysl.

Někdo mluvil zcela z cesty, jako předseda Senátu Milan Štěch za ČSSD, který vprostřed bitevní vřavy, sám v hradní zbroji, přispěchal s informací, že „v posledních letech poměrně dost jezdím na soukromé dovolené do Rakouska a do Německa, zejména do podalpských a alpských oblastí. A musím říct, že mají štěstí. Oni toho kůrovce tam asi nemají, nebo já jsem na něj nikdy nenarazil. Ale zato jsem narazil na to, že prakticky na každém kroku jsou lanovky, vyjedete nahoru a je tam velmi turistický ruch a je tam velmi velké množství nabídky sportovního využití tohoto přírodního bohatství.“

Jenže řeč se vedla o Šumavě, o národních parcích a o tom, jestli jsou lepší pařezy, nebo souše. Kdyby si senátor Štěch prohlédl šumavské vykácené plochy, kde i po letitých pokusech o zalesňování stále dominují pařezy, a pak se podíval na bavorskou stranu a prošel obnovený les, který vznikl pod soušemi, mohl by pronést něco více k věci. V Národním parku Bavorský les se samozřejmě chodí pěšky, a je to úžasný zážitek.

Totéž se odehrává i na české straně, pokud les dostal příležitost. Také ministr Brabec tam nejprve musel párkrát zajít, aby si ujasnil, o co tu jde:

„Když jsem to poprvé viděl, tak já jsem byl také zděšen, protože jsem viděl jakoby suchý les. Říkal jsem si – to je po tom Kyrillu obrovský rozsah katastrofy. Když jsem tam pak začal chodit víc, tak už jsem viděl, že to není mrtvý les, že to je jenom mrtvé svrchní stromové patro, ale to neznamená mrtvou krajinu. Ta obnova tam opravdu probíhá.“

Ale i s tím turistickým ruchem byl Štěch vedle, tedy s náznakem, že Šumavu o něco připravujeme.

„Kdyby tam nebylo nic pro turisty, tak by na tu Šumavu nejezdily dva miliony lidí,“ poznamenal suše ministr Brabec. „Myslím si, a pan starosta Schubert mi to určitě potvrdí, že když se povede počasí teď v zimě, nebo když je hezky v létě, tak Modrava praská ve švech a vypadá to tam jako na Václaváku. A myslím, že mnohdy ti starostové už říkají, že by to chtělo možná trochu limitovat.“

Ale developerů je tam také slušně. Cena pozemků na Modravě se neliší od pozemků v Praze. Obchodovat se s nimi dá, přinejhorším skrytě, se smlouvami až na dobu, kdy bude dostupné i stavební povolení. Proto se v Senátu odehrávaly hrátky s pojmy „zastavěná plocha“, „zastavitelná plocha“ a „kulturní krajina“, do jejichž mezer by se potřebná razítka dala vklínit. Další spor byl o to, jestli státu ponechat předkupní právo jako poslední obranu před výstavbou disneylandu. Uvolnění ochrany přírody v národním parku by zase mohlo natolik znechutit ochránce přírody, že nad tím mávnou rukou a časem by se mohl národní park úplně zrušit.

Senátor Zdeněk Berka za ČSSD popisoval přesně opačný vývoj, který se odehrává v Bavorsku, na protější straně hranice. Mimochodem, zakládal se také na území zničeném kůrovcem, proto se tak snadno upustilo od hospodářského využití. Sám senátor říká:

„Rozhodující argument pro podporu návrhu zákona jsem získal z materiálů Národní park Bavorský les. Byl založen v roce 1970 svobodným státem Bavorsko na rozloze 13 000 ha. V roce 1997 byla tato plocha rozšířena na 24 000 ha, přičemž původní část národního parku již byla ze 75 % bezzásahová. Při rozšiřování v roce 1997 obce také nesouhlasily a výsledkem byla dohoda o odkladu rozšíření přírodních zón na plochu 75 % až do roku 2027. Tento termín je závazný, všechny strany ho respektují.

Před založením bavorského národního parku v roce 1970 tam měli asi 100 tisíc turistů, v roce založení už to bylo 250 tisíc, v roce 1974 milion a v roce 2014 při přesném sčítání 1,3 milionu turistů, kteří tam utratili 43 milionů euro. Většina návštěvníků tam chápe určitá omezení vyplývající z omezeného pohybu po vyznačených stezkách a 94 % se necítí ochranným statutem národního parku nijak omezeno.“

Národní park tedy může být zdrojem prosperity regionu. Ale rychleji se dá zbohatnout na spekulaci s pozemky, které jsou nejprve levné, protože se na nich nedá stavět, a pak jsou najednou astronomicky drahé, protože se zákaz prolomil. Šumavská kořist tedy stojí za to, aby se vydávaly peníze za služby PR agentur. Hledám je za trikem, kterým se má odpůrcům sebrat argumentace o funkci zdravého lesa pro zadržování vláhy.

„Obava, že s usychajícím lesem Šumava vysychá, je naprosto oprávněná. Je známo, že vzrostlý les na horách tzv. vyčesává vodu z mraků, odborně se to nazývá horizontální srážky. Na hřebenech Šumavy, to je ve výškách 1000 a 1100 metrů, činí horizontální srážky několik set litrů na metr čtvereční za rok. To znamená, že úhyn 10 000 ha lesa znamená řádově ztrátu několika milionů kubických metrů vody. Živý les je chladný, udržuje nad sebou mlhu, udržuje oblačnost.“

Kdože to řekl? Senátor Tomáš Jirsa z ODS. Má to nejspíš od docenta Jana Pokorného, odborníka, ke kterému mám nekonečnou úctu. Pravidelné plochy zdravého lesa – a také nějaké té vlhčí plochy - jsou nejlepším způsobem, jak zmírňovat klima a uchovávat vodu v krajině. Kdybyste se zeptali Duhy, řekne vám totéž.

Spor je v něčem jiném. Šumavský smrkový les tak snadno podlehl kůrovci, protože byl monokulturní, všechny stromy stejně staré a ve věku, kdy začínají být zranitelné. Souše moc vody nezadrží. Když je však vykácíme, budou tam holiny, které se obtížně zalesňují a vyschnou ještě rychleji. Musíme to tedy pár let vydržet a umožnit přirozenou obnovu. Ve stínu skrytu mrtvého stromu mají semena větší šanci. Zahrnuje i přirozený výběr, protože semena mohou pocházet jen z těch nejotužilejších hrdinů, kteří kůrovce přežili. Les se také bude obnovovat postupně, nebude jednověký. A bude pestřejší, s větší biologickou diverzitou, se kterou přichází i větší odolnost. Jako v tom Bavorsku.

Avšak u velkých kluků bavorský příklad netáhne. A to, co by chtěli, jim pořád někdo kazí. „Hlavní spor, který vedeme, je s mediálními kampaněmi Hnutí Duha,“ stěžuje si senátor Jirsa. Běduje, jak dopadl předchozí pokus o ovládnutí terénu senátním návrhem zvláštního zákona o šumavském národním parku. Podle Jirsy je na Duhu každý krátký:

„Ten senátní zákon byl připraven ve spolupráci obcí, krajů, schválila ho Rada parku, Jihočeské krajské zastupitelstvo, Plzeňské krajské zastupitelstvo, Svaz obcí, a tady prošel 50 : 2. Jenže Hnutí Duha dostalo grant z norských fondů 1,4 mil. korun na posílení demokratického rozhodování o Šumavě a za ty peníze vytvořili neuvěřitelnou kampaň, že ten senátní návrh je stvořen pro developery, kšeftaře s pozemky, že má za cíl vykácet Šumavu, a to se mlelo v médiích, a poté poslanci na základě těchto vět z kampaně zákon odmítli.“

Kde už jsme mohli být, kdyby každý dokázal využít každé kačky jako Duha!

I teď Duha říká, že senátní vykostění vládního návrhu znovu otevírá prostor pro developery a kšeftaře s pozemky. Konkrétně varuje, že to, co prošlo zejména v podobě třiceti pozměňovacích návrhů senátora Větrovského, znamená že

· významná část lesů národních parků bude převedená do režimu trvalého hospodářského využívání (bod 10. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

· rozvoj obcí bude mít v národních parcích stejnou prioritu jako ochrana přírody (bod 1. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

· ze zákona se vypustí dlouhodobý cíl chránit nerušený vývoj přírody na převážné části rozlohy národních parků

· zákon oslabí až znemožní ochranu přírodní zóny s divokou přírodou (body 9, 19, 20 a 22 pozměňovacího návrhu senátora Větrovského) mimo jiné zavedením nevhodné a matoucí terminologie

· umožní budovat umělé vodní nádrže pod záminkou zlepšení retence vody (bod 2. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

· nedůvodně nařídí správcům parku udržovat asfaltové cesty, a to i ty, které už v oblastech vymezených pro divočinu vůbec nikdo k ničemu nepotřebuje (body 7 a 22. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

· umožní lov všech druhů zvěře v přírodní zóně národních parků (bod 21. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského).

Návrh senátora Větrovského prošel těsnou většinou - z potřebných 37 získal 38 hlasů, připomíná Duha a vyjadřuje naději, že to Poslanecká sněmovna, kam se zákon vrací, odmítne.

Zároveň s úctou připomíná jména těch, kdo v Senátu bojovali za uznání základních principů národních parků. Jsou to senátoři Jitka Seitlová (KDU-ČSL a SZ), Eva Syková (ČSSD), Václav Hampl (KDU-ČSL a SZ), Zdeněk Berka (ČSSD), Václav Chaloupek (nez.), Petr Orel (KDU-ČSL a SZ), Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL) či Jan Žaloudík (za ČSSD).

Nevzdává se ani noční můra senátora Jirsy v podobě experta na ochranu přírody Hnutí DUHA Jaromíra Bláhy. Ten označil senátní znění zákona za ničivé pro další fungování našich národních parků, ale připomněl i poměr sil, který napovídá, jak to asi dopadne:

„/Senátoři/nepodpořili vládní novelu zákona, která nedávno prošla Sněmovnou, a to dokonce s ústavní většinou poslaneckých hlasů. Nepřejí si, aby víc než polovina území národních parků patřila svobodnému vývoji přírody, jako je tomu jinde v Evropě a jak si to přeje podle průzkumu většina našich občanů.“

Senátoři možná zapomněli, že ve druhém kole senátních voleb se dostavilo jen 15 procent voličů. Jen každému sedmému stálo za to, aby věnoval čas instituci, která je tu trochu navíc. Pomohlo by, kdyby si to senátoři pověsili nad předsednický stůl? Těžko říci. Mohlo by to svádět k představě, že o lidi tu až tak moc nejde. To developeři a další „velcí kluci“ jsou uznalejší.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…