Rozpadne se eurozóna? Semelou nás finanční trhy? Uzavře se Hormúzský průliv? Vytrestá nás klima za rekordní emise uplynulého roku? I když každá hrozba míří jiným směrem, zdá se, že se odpovědi častěji propojují.

Světové katastrofy mohou nastat kdykoliv, ale nejlépe se zvládají, pokud jsou uspořádány ve vhodné části roku, přednostně při jarním nebo podzimním zasedání Mezinárodního měnového fondu nebo v zimě na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. To jsou události, kdy všichni důležití lidé, kteří obvykle takové věci páchají, jsou pohromadě a mohou se dohodnout i jak to dopadne. Takže, co přinese letošní Davos? Přesněji, co se tam odehrává jinde než zavřenými dveřmi? Dá se to sledovat i z tisku.

Hrozící ropná krize zatím hrozí málo, evropské embargo Íránu nevypukne hned, jak to vypadalo, ale až o prázdninách (kdy se taky lépe zvedají ceny benzínu), a tak se o tom v Davosu moc nemluvilo. Spíš se vedly takové ty obecné skeptické řeči, že hospodářství půjde dolů, a nadlouho, a pak hlavně o té eurozóně.

Vybředneme

Povzbudivé bylo prohlášení jednoho z nejmocnějších finančních manažerů, kterým je Jamie Dimon, CEO americké velebanky JPMorgan, že Evropa ze své dluhové krize nakonec nějak vybředne, a pokud přitom Řecko zbankrotuje, bude to americkým bankám celkem jedno. Zaujal také podporou výzvy jednoho z nejprachatějších mužů světa Warrena Buffetta, že boháče je třeba víc zdanit. Americké daňové sazby stojí podle Dimona za „konverzaci“.