Nejhorší volební porážka amerických Demokratů od 30. let minulého století stále volá po vysvětlení. Nejvíc se mluvilo o roli velkého byznysu, který plně využil obnoveného práva přímo financovat jednotlivé kandidáty a nasypal Republikánům rekordní měrou. Ale to bude jen část pravdy, volební výsledek přece nebývá zrcadlovým odrazem vložených peněz. Vliv mělo i to, že Senát se doplňoval především z „červených“ obvodů (s tradiční převahou Republikánů) – ale Demokraté ztráceli zastoupení i ve svých tradičních baštách.

Vítězná strana nasazovala především kandidáty smířlivějšího charakteru, poukazují další komentáře. Zmírnila tak obavu z prohlubování příkopů. Ale podle nejzajímavějšího výkladu „červení“ hlavně lépe přistoupil k populárním tématům, která bývala obvykle hlavní zbraní levice.

Podívejme se podrobněji na rozbor Williama Saletana z magazínu Slate, který je přesvědčen, že to byli Republikáni, kdo lépe uchopil například pobuřující míru příjmové nerovnosti, kdy horní jedno procento shráblo prakticky veškeré přírůstky příjmů v posledních letech.

Voliči to vyčetli vládě, je už tu přece šest let. Hlasy proto dostala republikánská opozice – přestože to byly vlády republikánských prezidentů Bushe mladšího a předtím Reagana, které problém vytvořily drastickými daňovými úlevami pro bohaté.

Republikánská volební strategie však byla sofistikovanější. Saletan vypočívá, jak se „červení“ zmocnili 13 témat s levicovým laděním, včetně progresívního zdanění.