Nezaměstnanost v březnu klesla na 6,1 procenta a zaměstnavatelé začínají žebrat o levné pracovní síly z dovozu. Nižší nezaměstnanost je už jen v Německu – ale se zcela jinou úrovní mezd. Část vyšší životní úrovně Německa přitom pochází právě z nesmyslné české orientace na levnou práci. Na té vydělávají velké zahraniční firmy. Nelze se divit zjištění, že Česko je nejatraktivnější zemí pro německé investory (před Polskem a Slovenskem), protože na konci roku odevzdáme do zahraničí na dividendách a dalších transferech minimálně desetinu HDP.

V Americe teď rozčeřilo debatu rozhodnutí prvního a třetího největšího státu USA podle počtu obyvatel, Kalifornie a New Yorku, že zvednou minimální mzdu na 15 dolarů na hodinu. To je při dnešním kurzu dolaru srovnatelné s českými 60 tisíci korun měsíčně. Nebude to hned, až v příštích letech. Přesto to srovnejme s 11 500 korunami, kde má být česká minimální mzda roku 2017. Slabším počtářům pomohu – je to skoro šestkrát méně.

Také v Americe se samozřejmě rozhořel spor, zda to nebude mít zničující vliv na pracovní místa. Tento spor známe, také u nás se spolehlivě vynoří při návrhu na sebemenší zvýšení. Pokud jde o ČR, minulá léta potvrdila, že zničující vliv na pracovní místa mělo hlavně šetřílkovské blouznění, iracionální škrty ve státním rozpočtu, které podtrhly příjmy, a tedy i poptávku, takže snížily daňový výnos a zvýšily dluhy. Měli jsme pak krizi i v době, když jiní už z toho byli venku. Zaplať pámbu, z toho už jsme vyrostli, ale nízké mzdy nám zůstaly. ČR má osmé nejnižší náklady práce v Evropské unii. Berme to jako vizitku podnikatelské úrovně v naší zemi.

Pokus o zasazení české situace do strategického rámce nabízí štábní cvičení Úřadu vlády ČR nad přípravou strategického dokumentu Česká republika 2030. Chystají se debaty u kulatých stolů za účasti veřejnosti, včetně zástupců odborů a nevládních organizací. Proto jim teď byl rozeslán diskusní podklad, který vznikl v expertním týmu a ve Výboru pro socio-ekonomický rozvoj Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Zní to hrozně komplikovaně, ale i zmíněný výbor byl budován s výraznou vnější účastí, jen pracuje systematičtěji a dlouhodoběji než kulaté stoly.

Uvedený diskusní podklad otevřeně poukazuje na to, že v ČR je nízký podíl mezd na celkovém HDP ve srovnání se zbytkem Evropy. Devalvace koruny toto podhodnocení mezd ještě zesiluje. Žádná konvergence se nekoná, životní úroveň ČR se vzdaluje od Německa a Rakouska. Proto bude třeba alespoň částečně dorovnat rozdíl mezi produktivitou (ta je oficiálně asi 45 procentní) a mzdami (kolem 30 procent) ještě před vstupem do eurozóny. Zároveň bychom měli dorovnat výkon ekonomiky na úroveň dvou třetin evropského průměru (ve směnném kurzu, nikoliv v umělé statistické veličině parita kupní síly, tedy po započtení vnitřních cen, kde jsme asi na 80 procentech).