Zbyněk Fiala: Unikátní kousek Janet Yellenové

25.11.2020 9:05

Vedoucí prezidentova ekonomického týmu, šéfka centrální banky, a teď i ministryně financí, takovou kariéru jako Janet Yellenová zatím nikdo neměl. Berme to jako doklad Bidenova záměru převálcovat minulost vysokou kvalifikací, kterou vykazují i další navrhované osobnosti do nové vlády.

Zbyněk Fiala: Unikátní kousek Janet Yellenové
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Zbyněk Fiala

Americký prezident Donald Trump přestal bránit předávání moci týmu nově zvoleného prezidenta Joe Bidena. Neznamená to, že to úplně vzdal s pokusy zvrátit drtivou volební porážku, která už dosáhla šesti milionů hlasů. Po neúspěchu volebních protestů ve státě Michigan, kde volební komise potvrdila platnost ohlášeného výsledku, už zjevně spoléhá jen na to, že se nějak probije k Nejvyššímu soudu, kde si před volbami vytvořil – jak doufá – spolehlivou převahu. Bidena však pustil k informacím a do kanceláří, takže může začít budovat novou vládu. V pondělí začala padat první jména.

Nejvlivnějším ekonomem Spojených států je žena. Podle listu Wall Street Journal, který o tom informoval jako první, bude na funkci ministryně financí navržena Janet Yellenová, bývalá předsedkyně rady guvernérů Federálních rezerv, a k tomu ještě bývalá šéfka ekonomických poradců prezidenta Billa Clintona. Přičtěte ministryni finací a máte sérku, kterou před ní nikdo nedal.

Dlouho se spekulovalo o tom, že ministryní financí by mohla být senátorka Elizabeth Warrenová, jedna z představitelek radikálního křídla Demokratické strany, což by bylo potvrzením očekávání, že zvolený prezident Joe Biden „vsadil na třídní boj“. O Yellenové se uvažovalo také, takže to, že nakonec byla vybrána ona, není zas tak velkým překvapením. Warrenová ve tweetu sportovně uznala, že je to dobrá volba.

Není to odklon od levicové orientace, pokud ji chápeme jako snahu zmírňovat společenské nerovnosti či sledovat inkluzivitu v navrhovaných opatřeních. Tím má být Yellenová charakteristická. Jako šéfka Fedu brzdila růst úrokové míry i v době růstu zaměstnanosti a nenechala se ovlivnit jestřáby blouznícími o hrozbě inflace.  Doma má ještě přísnějšího Keynesiánce, kterým je George Akerlof, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, kterou dostal společně s Josephem Stiglitzem a Michaelem Spencem. Dostali to za teorii, která rozvrací tradiční tvrzení, že trh ví nejlépe. Ne každý se přece může dozvědět to, co pro tržní rozhodování potřebuje (asymetričnost informací).

Mimochodem, česky vyšla Akerlofova práce o Keynesově pojmu „živočišné pudy“, popisující, že trhy ovlivňuje nejen nerovnoměrný přístup k informacím, ale také lidská psychologie. Lidé musí mít důvěru v budoucnost a férovost prostředí, aby sebrali odvahu k aktivnějšímu ekonomickému chování (tedy jinému než loupežnictví a pirátství). Janet Yellenová zase řekla v jednom ze svých vystoupení na tradičním setkání světových centrálních bankéřů v Jacksonově díře (letovisko Jackson Hole ve státě Wyoming), že úvěry pro malé podnikání by se měly zjednodušit, ale poučení z finanční krize říká, že regulace systémově významných bank by neměla ustupovat. Do kamene tesat.

Jak už jsme uvedli, doma si oba ekonomové rozumějí, ale táta je přísnější. Akerlof (duše blízká Joe Stiglitzovi) o své ženě napsal před dvaceti lety, že jsou si velice blízcí nejen osobními rysy, vždy byli v perfektní shodě i v makroekonomických otázkách. „Naše jediná neshoda spočívá v tom, že ona má větší důvěru ve volný trh než já,“ napsal roku 2001. Intelektuální potenciál Yellenové přitom charakterizuje nejen zásadní názorové souznění s levicovými Nobelisty a zcela výjimečná osobní kariéra, ale i to, že také lidé, kteří pracovali v jejím okolí, měli co pochytit a prosadili se do vedoucích pozic Fedu v San Francisku a New Yorku.

O něco dříve, než začalo kolovat jméno příští ministryně financí, pronikly do médií návrhy na šéfa zpravodajských služeb, zástupce Spojených států v OSN, prezidentova bezpečnostního poradce a ministra zahraničí. To jsou další klíčové osobnosti Bidenova kabinetu.

Začněme znovu ženami – americké tajné služby povede Avril Hainesová, to tu také ještě nebylo. K tomu je vhodné připomenout, že už za Trumpa byla svěřena ženě CIA, vede ji Gina Haspelová. Ta bude šéfce NSA Hainesové podřízena. Další žena, černá zkušená diplomatka Linda Thomas-Greenfeldová, má být jmenována i do funkce představitele USA v OSN a tato funkce se vrátí do Rady národní bezpečnosti, tedy do nejužšího kabinetu.

Větší podíl žen ve vedoucích funkcích odpovídá Bidenovu slibu vládu více přizpůsobit složení americké společnosti. Ostatně do vedení Sněmovny reprezentantů se vrátí Nancy Pelosiová, neuvěřitelně úporná bojovnice i při své osmdesátce, zatímco radikální křídlo Demokratické strany neformálně vede nejmladší kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová. Všechna jména nově jmenovaných žen ukazují, že Biden není tlačen do kvót na úkor odbornosti.

Poradcem pro otázky národní bezpečnosti bude Jake Sullivan. Ten je výjimečný zase tím, že ve svých 43 letech bude jedním z nejmladších na této funkci, ale stihl už zásluhy za uzavření jaderné dohody s Íránem. Ta by se teď měla znovu přivést k životu.

Věnujme se ještě ministru zahraničí. Má jím být Antony Blinken (58), jeden z nejbližších dlouholetých spolupracovníků Joe Bidena, už od časů viceprezidentování. Je to mimochodem výborný rockový kytarista, střední školu studoval v Paříži, hrál fotbal, pak chtěl být novinářem, chytil se jako Clintonova tužka (psal projevy), ale za Obamy už dělal Bidenovi poradce pro otázky národní bezpečnosti a Clintonové náměstka ministra zahraničí. Také u Blinkenů se probírala zahraniční politika tak říkajíc nad polévkou – táta byl velvyslanec v Maďarsku a strýček v Belgii. Otec Donald Blinken byl však známější jako významný investiční bankéř, což mu vyneslo i předsednické křeslo v radě Univerzity státu New York. Dědeček byl z Ukrajiny (tehdy ruské).

O Antonym Blinkenovi se říká, že se do rozhodnutí nehrne, to radši další a další porady. Říká, že je to lepší, než rozhodnout špatně. Pro Bidena je důležité, aby Blinkenova nominace prošla Senátem, kde mu zatím chybí dva hlasy. V lednu proběhne v Georgii druhé kolo senátních voleb dvou kandidátů, kteří v prvním kole nedosáhli nadpoloviční většiny, ale lepší výsledek tam měli Republikáni. V komentářích bývá Blinken označován za dalšího zastánce „šíření demokracie“, což poněkud zastírá povahu procesu, při kterém z neznáma přiletí drony a na města padají bomby. Tady je však přání (prodavačů zbraní) otcem myšlenky. Jednu zásluhu je třeba Trumpovi ponechat, že přenesl pozornost veřejnosti k domácím problémům, a nové vedení u toho nejspíš zůstane.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

reklama

autor: PV

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Perly senátorky Kovářové

9:44 Zdeněk Jemelík: Perly senátorky Kovářové

Z fotografie na stránkách Parlamentních listů se na mne usmívá veselá stařenka. Je to senátorka Dani…