Výzvy ke zvyšování výdajů na obranu zatím přehlížely schopnost zajistit bezpečí uvnitř vlastních hranic. To je zjištění, které jsem si odnesl z vystoupení českých generálů na letošní Jarní bezpečnostní konferenci pořádané univerzitním Centrem bezpečnostní politiky. Hlavním tématem konference byla evropská bezpečnostní autonomie, o které se mluví už dobré dva roky, ale nyní začíná být obzvlášť naléhavá.

Vypovězení jaderné dohody s Íránem, které právě ohlásil prezident Donald Trump, dává další ránu představě, že „obrana je NATO pod americkým deštníkem“. Ostatně, varovalo nás už loňské sdělení amerického prezidenta, že chráněn bude jen ten, kdo si zaplatí. Čerstvé hrozby Íránu svým věcným obsahem připomínají souběžné Trumpovo rozhodnutí odvolat nebo aspoň odložit jaderná jednání se Severní Koreou, ale Írán je podstatně blíž.

Někdo už dráždí kobru v naší předsíni. A neméně důležitý je fakt, že zmíněná dohoda s Íránem přece vznikla z iniciativy amerických spojenců, tří největších zemí EU Německa, Francie a Británie, se kterými se teď Trump o svém rozhodnutí vůbec nebavil. Tohle už není spolupráce, to je konfrontace.

„Trump podlehl vlivu proizraelské lobby jestřábů v americké politice (i kvůli domácím problémům). Zároveň je v pozadí zoufalá snaha obnovit ztrácející se americký vliv v blízkovýchodním regionu. A Evropané jsou již podruhé v rozmezí patnácti let konfrontováni s politikou, která učinila z USA po Iráku podle Zbigniewa Brzezinského nelegitimního globálního hegemona,“ napsal o tom v Právu Miloš Balabán.

Autor je vedoucím zmíněného Střediska bezpečnostní politiky (SPB) v Centru pro sociální a ekonomické strategie (CESES) na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Uf! Název dlouhý, ale centrum skvělé. Zmíněný článek zároveň ukazuje kontext letošního tématu: nynější konfrontace s politikou nelegálního globálního hegemonismu, která se ve světě usadila za vlády prezidenta George Bushe ml., je užitečným podnětem k tomu, abychom se z této hegemonie vyprostili. Nejen slovy (k tomu dala už před rokem podnět německá kancléřka Angela Merkelová), ale prakticky, třeba právě v obraně. A o tom byla letošní bezpečnostní konference.