Zbyněk Fiala: Vláda církevních restitucí

11.01.2012 20:57

Úsměvné váhání Věcí veřejných nad církevními restitucemi dopadlo podle očekávání s rukama nahoře, tedy při středečním hlasování na vládě.

Zbyněk Fiala: Vláda církevních restitucí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pozemky a peníze církvi jako omluva státu za minulé křivdy
reklama

Smysl této vlády se tak blíží svému naplnění. Větší kořist asi k dispozici nebude, pokud podzimní krajské a senátní volby dopadnou podle očekávání a koaliční strany se budou muset začít aktivněji starat o svoji individuální budoucnost.

Spory historiků, sahajícími hlouběji a hlouběji do minulosti, zpochybňování jak reforem Josefa II. z konce 18. století, tak pozemkové reformy z roku 1919, všechny tyto záludnosti zdobily bitvu o největší dostupnou kořist Nečasovy vlády. Tahle církevní však má větší šanci než zhruba stejně nadsazená ekologická superzakázka, která narazila na lépe zformovaný odborný i politický odpor. Pokud jde o ten politický, teď bylo jednání také napjaté, vláda málem padala a zase se zvedala a z podnětu VV se sumírovalo nejspíš celou noc z úterka na středu ve sloupcích „dostane“ a „má dáti“. Co kdo veverkám slíbil, nevíme. Určitě budou potřebovat volební fondy, když se nyní potácejí v preferencích pod dvěma procenty. Jejich guru Vít Bárta má oplétačky s policií. Josef Přestávka Dobeš zase opakovaně málem letěl z vlády, přestože je podle Hradu nejlepším ministrem školství všech dob.

Částka, kterou je vyčíslená finanční část církevních náhrad, oněch zhruba 80 miliard při započtení úroků, nám připomene odborné posudky k původnímu zadání ekologické superzakázky, které poukazovaly na to, že byla předražená ve srovnatelné výši. Církevní balík je však ještě větší, další složky činí nemovitosti, včetně lesů, polí a luk ve zhruba stejné hodnotě, a vedle toho ještě fakt, že po řadu let se bude vyplácet státní podpora církvím jako dosud.

Slovenský příklad, kde už podobná akce proběhla, ukazuje, jakou službu asi tento majetek přinese. Tam o něj přišla velice rychle. Tam už tedy má celý problém z krku a dostala novou příležitost ukázat, že chudoba je to, co otevírá srdce.

O tom, že něco podobného může proběhnout i u nás, není pochyb. Stačí si připomenout případ trmického kostela, který skončil v bankrotu. V pozadí může být i bohulibý záměr, který však rychle vezme za své v tomto světě vlků. Měl jsem nedávno možnost slyšet názory mnichů z jednoho z nejkrásnějších českých klášterů v Želivu – nádherně zachovalý barokní chrám tam stavěl Santini. Probíhají tam jedinečné festivaly barokní hudby a po koncertě obvykle návštěvníky provázejí i místy, kde byli v 50. letech řeholníci vězněni. Mobiliář byl po obsazení kláštera komunisty zničen, zachovalo se jen pár dokumentů z časů, kdy v Želivu působilo 300 řeholníků fungujících jako velká zemědělská firma. Nechme stranou okolnosti tehdejšího života, ale hospodářství evidentně vzkvétalo. Co se stane, až budou majetky a pozemky želivským vráceny a oni na ně nastoupí s dnešními 15 – 20 mnichy bez sebemenších zkušeností jak s poli, tak s penězi? Nejspíš to někomu pronajmou – a už se vezou. Připomeňme si předvídavý návrh Josefa P. Dobeše (nějak ty Dobeše rozlišovat musím), aby byly prodeje církevního majetku osvobozeny od daně.

Věci veřejné argumentovaly celkem věcně – byť ne upřímně, - že vláda by měla nejprve říci, kde peníze na rozdávání vezme. Čerstvá zpráva ministerstva financí říká, že ČR si bude letos půjčovat pouhých 150 miliard korun, ale měli bychom taky vědět, kolik budeme splácet. Státní závěrečný účet zatím známe jen za rok 2010, tehdy bylo spláceno 236 miliard korun, něco z toho samozřejmě z dalších půjček.

S hospodářstvím to přitom vypadá nahnutě. Auta na export sice pořád rostou, ale poslední informace ministerstva průmyslu upozorňují na prudký meziroční pokles některých segmentů stavebnictví – inženýrské stavby o 10 procent a kolaudace nových bytů o čtvrtinu. Tam, kde by měl vznikat nějaký ten hi-tech, v průmyslových oborech elektro a optiky, je meziroční pokles o 20 procent. Jsou to stopy podtržené poptávky a neschopnosti čerpat z evropských fondů. Pokud však budou platby z evropských fondů nadále pozastaveny – a vláda tyto platby zálohovala ze státního rozpočtu, - dostaneme tuto ránu ještě z druhé strany.

Vedle toho nám začíná nárůstat díra ve zdravotních pojišťovnách, jen za prosinec to měly být 3 miliardy korun. Je tu taky velice drsně přiškrcené financování krajů, kde rovněž může narůstat dluh za služby, které jsou hrazené z centrálního rozpočtu. Kde tedy jsou nějaké peníze na rozhazování?

A kde je podpora veřejnosti pro takové kroky? Průzkumy veřejného mínění ukazují, že sedm z deseti dotázaných nesouhlasí s církevními restitucemi. Sčítání lidu v loňském roce ukázalo, že ke katolické církvi se hlásí jeden z deseti občanů. Pod hranici chudoby jich přitom míří mnohem víc, dva z deseti. U dvou z deseti už také proběhla exekuce.

Vláda finančního harakiri zřejmě překročila meze přijatelného. Sama majetek vydat nemůže, potřebuje souhlas parlamentu. Tam by teoreticky neměla být žádná překážka, pokud si uchová stávajících 115 hlasů. Jenže může to být 115 hlasů z politického záhrobí. Veřejnost by měla velice pečlivě sledovat, kdo pro tento krok zvedne ruku. Nikoliv jen které strany, ale jmenovitě, kteří poslanci. A jedním z klíčových úkolů občanských iniciativ by mělo být, aby před jakýmikoliv příštími volbami seznam těchto jmen visel na všech sloupích.

Podle návrhu zákona, který vychází z loňské dohody tří vládních stran se 17 českými církvemi, vyplatí stát církvím v od roku 2013 za třicet let 59 miliard korun. V úvahu má přitom být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun.

Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení státního financování církví. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.

Podobu majetkového vyrovnání s církvemi ostře kritizuje levicová opozice, která se k zákonu nyní bude moci vyjádřit v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Také většina občanů ČR, podle průzkumů okolo 70 procent, si myslí, že stát by církvím majetek neměl vracet.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: vasevec.cz

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Covid-19 - odborníci se předvedli

22:33 Jiří Weigl: Covid-19 - odborníci se předvedli

Epidemie nemoci covid-19, zdá se, potvrzuje všeobecnou nedůvěryhodnost a neschopnost politiků, který…