Smutná, nejsmutnější zpráva se v neděli rozlétla po sociálních sítích, na kterých europoslanec Jiří Havel udržoval aspoň zdání normálního života a šířil dobrou náladu. Ten skutečný život, který prožíval s kyslíkovým zdrojem neustále po ruce, byl nesmírně těžký, stále na vlásku, ale přesto všichni věřili, že se z toho dostane.

Měl jsem tu čest sledovat jako novinář mnohé z jeho pracovních setkání nad přípravou ekonomické politiky ČSSD. Někdy to byly skutečné události, i když se odehrávaly v úzkém kroužku, jako bylo opakované setkání s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Josephem Stiglitzem a dalšími zahraničními ekonomy, kteří měli k Česku z nějakého důvodu blízko. Tyto schůzky předcházely řešení zděděných dluhů z 90. let a privatizaci bankovního sektoru.

Naposledy to byla debata domácích ekonomů letos na jaře na půdě levicového „think-tanku“ Cesta, kde se hovořilo o rejstříku krátkodobých opatření, která by usnadnila rozhýbání ekonomiky. Na konference, diskuse, pracovní setkání či semináře chodil do poslední chvíle. Měl vzácný dar odporovat způsobem, který vycházel z ocenění partnera. I spor tak mohl být nejen věcný, ale vlastně i společensky příjemný.

Učil ekonomii, ale jeho fakulta sociálních věd vychovává i žurnalisty, a on sám médiím velice dobře rozuměl. Spolupracovali jsme odedávna, první příspěvek jsem mu publikoval někdy roku 1996 v mém krátkodechém pokusu o založení vlastního investičního žurnálu. Vydrželo nám to přes Ekonoma až do časů Literárních novin. V té době se zabýval projektem internetového deníku ČSSD, byl přesvědčen, že to je nejeefektivnější způsob, jak využít skromné zdroje. Později to omezil na stránky svého europoslaneckého klubu, nemoc už víc nedovolovala.

Jeho blogy na Aktuálně byly vždycky dvojnásobně zajímavé, nejen obsahem, ale zejména debatou, kterou neomylně přitáhl. A když jsem tam teď posmutněle nahlédl, připomněl jsem si příspěvky, které se soustřeďovaly na evropská témata. S těmi se volby v Česku, jak známo, nevyhrávají, k naší škodě. Proto po nich sáhnou jen nemnozí. Jiří Havel byl bojovník, který se nenechal odradit takovou kalkulací. Příkladem je blog, který je bohužel i tím posledním. Dovolím si tedy jeho připomenutí (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-havel.php?itemid=16230).

Takový mi zůstane Jiří Havel před očima – i s tou diskusí pod čarou.