1.  Pochybný proces rozhodování kandidovat na primátora

Pan Hudeček svoji kandidaturu obhajuje i odpovědností poprat se s výtkami z povodní. Je to poněkud úsměvné. Nejenže čtrnáct dní na rozhodnutí o kandidatuře je poměrně krátká doba, zarazí také, pokud jej srovnáme s Hudečkovými výroky během záplav. Při nich totiž, pokaždé když byl na pražskou politiku tázán, odvětil novinářům, že na takové myšlenky nemá nyní čas. Je proto paradoxní, že pouhých několik dní po odeznění povodní již pan zastupující primátor ke svému přesvědčení stát se řádným primátorem dospěl. Buď na to v době povodní, v rozporu se svými prohlášeními, opravdu myslel, nebo byl rozhodnut již dávno před záplavami. Ať tak či onak, s veřejností hrál stínovou hru. Pokud však není někdo na rovinu schopen svoji ambici ihned deklarovat, nemůže v občanech vyvolávat důvěru.

2. Jednání při povodních

Samostatnou kapitolou, proč by Tomáš Hudeček neměl být novým prvním mužem Prahy, je jeho chování při povodních. Nejenže byl kritizován za nekompetentní řízení (viz zde), ale zcela zjevná byla jeho neschopnost komunikovat se starosty městských částí. Tento fakt nemá co dělat s konkrétními opatřeními, ale zcela reálnými výtkami starostů vůči Hudečkovi k nekomunikaci, aroganci a nečinnosti z jeho strany. Pokud chce být Tomáš Hudeček zvolen primátorem, který bude zastupovat celou Prahu, měl by se s těmito výhradami jasně popasovat, chvat s volbou primátora však spíše dokazuje, že o takové vyřešení nemá zájem. Jak pak může spolupráce s městskými částmi v takové situaci probíhat, je zřejmé….

3. Hudečkova nekompetentnost

Současný pražský neformální lídr TOP 09 považuje svoji „novost“ za pozitivum, tento argument však může mít i odvrácenou tvář. Protože to, že Hudečka nikdo za skoro dva roky v roli prvního zástupce primátora nezná, odkazuje spíše na jeho neschopnost se prosadit, malou pracovitost nebo nezájem udělat cokoliv pozitivního. Takový člověk však není předurčen pro nošení primátorského řetězu.