A kdo má moc, chce ještě víc. Někdo tedy musí platit, aby jiný mohl brát. A tak náš velký čerpač dotací vyhlásil tažení za narovnání podmínek v podnikání. Ovšem vloudila se drobná chybka - ta rovnost má být jen v režimu má dáti-dal. Ivan Mládek kdysi chtěl rozšířit účetní položky ještě o kolonky ukradli jsme-ukradli nám. Tehdy to vypadalo jako legrace, ale obávám se, že ho někdo vzal za slovo a kolonky jen poněkud přejmenoval - na dotace.
Roztleskávači velkého čerpače dotací po svém guru nadšeně opakují, že kdo nemá ani na EET, ať tedy raději ani nepodniká. A žijí ve svatém přesvědčení spravedlivého světa, který konečně dorazil i k nám. Jenže i takový hospodský, který snad krátí daně, žije vlastně z toho, co vydělá svou prací. Vůči státu je na nule, nebo v nějakém sice menším, než by měl dle zákona být, ale v plusu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Záhada daru
Zabývá se někdo otázkou, proč, když někdo chce darovat peníze státu, tak jde zrovna za ministrem spravedlnosti a ne třeba za ministrem financí nebo premiérem? A jak je možné, že se dary neprověřují a neschvaluje je minimálně celá vláda? Mně to celé zavání korupcí. Jak to vidíte vy? A ještě k tomu pů...
Další články z rubriky
11:24 Jiří Weigl: Czech Republic nikoliv First
Denní glosa Jiřího Weigla
- 17:50 Lukáš Kovanda: Trumpova cla, včetně nyní nového 30procentního, připraví Česko letos o 76 miliard
- 10:07 Alena Maršálková: Připravené násilné převzetí českobudějovického Autis Centra nevyšlo
- 21:25 Pavel Foltán: Ústavní soud – třetí komora parlamentu?
- 12:16 Jiří Paroubek: Sterzikův komický zákrok vůči Přísaze
- 12:17 Jan Campbell: BRICS, výsledky a výzvy