Zkusme si cvičně obdobným způsobem popsat zločiny staré již přes 70 let.
Různými složkami SS prošlo za dobu války cca 800 000 lidí.
SS se dělily na:
– Gestapo – tajná policie
– SD – zpravodajské složky
– Algemaine – vše možné, včetně třeba profesorů raketové technologie
– Waffen – vojsko na frontě
– Svazy umrlčí lebky – dozorci z koncentračních táborů
Už jen název té které složky vyvolává oprávněně odpor.
Pokud bychom však začali právnicky přesně zkoumat, kdo konkrétně se dopustil jakého konkrétního zločinu, dojdeme i k těmto závěrům:
U Gestapa nepracovaly jenom tupé mlátičky a jejich sadističtí nebo bezcitní nadřízení, ale třeba i odborníci na sledování radiokomunikace, kteří třeba opravdu za celou válku neviděli ani jednoho zatčeného.
U zpravodajců nepochybně pracovali i kryptoanalitici, v kanceláři s tužkou a logaritmickým pravítkem v ruce.
Profesoři techniky asi také zrovna nikoho osobně nezastřelili.
A vojáci na frontě? Ano, známe zločiny z Oraduru, od Malméd a hlavně skoro nekonečnou řadu vypálených a vyvražděných vesnic v Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku. Ale ne každý voják byl střelec Einsatztruppen. V archivních záběrech vidíme většinou samé pěšáky nebo tankisty. Ale ona moderní armáda je složitý mechanismus. Má mnoho, velmi mnoho mužů, kteří přímo nebojují. Písaře, řidiče, zásobovače, skladníky, opraváře všeho možného, spojaře, intendanturu, saniťáky, veterináře, kočí, postrojníky i specialisty na stavbu pontonových mostů. Jen pro zajímavost, každá německá divize měla v sestavě i pekařskou a řeznickou rotu. Takže někdo mohl za války několik let velet rotě SS a přitom celou dobu dělat tak leda ze zdechlých koní salám. Tím opravdu nemohl na nikom spáchat žádný zločin, nepočítáme-li teda jeho vlastní strávníky. No a takoví protiletadloví dělostřelci od podavačů munice po operátory dálkoměru asi také nejsou primárně použitelní na nějaké represe. A dokonce ani šestnáctiletí pitomci typu Guntera Grasse, co se dobrovolně přihlásili na frontu na sklonku roku 1944, v Ardenách jim ustřelili nohu a do zajetí padli rovnou z lazaretu, ani žádný zločin spáchat nestihli.
A dokonce i někdy u soudu s dozorci z koncentračního tábora se nepodařilo vyvrátit verzi obhajoby já nic neudělal, já jen doprovázel kolonu vězňů z tábora do továrny a zpátky, já jen byl na strážní věži, ale ani jednou jsem nevystřelil, během mých služeb se nikdo o útěk nepokusil… a v čistě teoretické rovině to v jednotlivém případě snad i mohla být pravda.
Matematicky sečteno tedy rozkazy ke zločinům vydávala nebo je vlastnoručně páchala jen malá část příslušníků SS!
Pokud by článek končil zde, přes pravdivost jednotlivých vět by to byla jen nechutná nacistická agitka. Musí pokračovat.
A to ten radiospecialista od Gestapa nevěděl, co se děje se zatčenými? To ten profesor od raket nevěděl, že zotročení dělníci v továrnách na jejich výrobu umírají po stovkách? To ti kuchaři na frontě nevěděli co se děje o pár set metrů od nich? To ten strážný na věži, co ani jednou nevystřelil, neviděl, jak tam denně vozí vlaky tisíce zubožených chudáků, zpátky odjíždějí prázdné a z komínů stoupá mastný dým?
Ale hlavně, což se všichni od nějakého skladníka onucí po posledního pitomce, co nastoupil dobrovolně v šestnácti na konci války na frontu, neztotožňovali s metodami a hlavně cíly nacistické ideologie? Odpověď zní ano. Ano ztotožňovali. V naprosté a drtivé většině ztotožňovali a k jejímu naplnění každý svým dílem přispívali.
Proto byly také všechny složky SS prohlášeny za zločineckou organizaci. A proto také většina demokratických zemí po válce proti jejich členům přijala preventivní právní opatření, ačkoli se tomu kterému jedinci nepodařilo nějaký konkrétní zločin prokázat, nebo ani žádný konkrétní ani nespáchal.
A ještě něco. Němcem, Arabem, černochem nebo bělochem se člověk rodí. To není žádná vina, ale ani zásluha. Ale islamistou nebo esesákem se člověk z vlastní vůle stává.
Pro nechápavé vyznavače multikulti ještě jednou. Není rozhodující etnicita, ale dobrovolně vyznávaná ideologie a činy z ní plynoucí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pravybreh.cz
