Vít Bárta byl tehdy odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců s podmíněným odkladem na třicet měsíců a byly mu zabaveny peníze, které bezúročně půjčil tehdejším stranickým kolegům Kristýně Kočí a Jaroslavu Škárkovi. Jaroslavu Škárkovi uložil soud nepodmíněný trest odnětí svobody tři roky a – to není vtip, ale skutečnost – navíc mu zakázal na dobu deseti let vykonávat funkci poslance Parlamentu ČR.

Věcí se pak zabýval Nejvyšší soud ČR ke stížnosti obžalovaného Víta Bárty a po něm Městský soud v Praze k odvolání státní zástupkyně a obou obžalovaných. Odvolací soud zrušil v neveřejném zasedání rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 a věc mu vrátil k novému projednání, čímž byl dán prostor žalobkyni i soudu, aby doplnili dokazování a pozměnili důkazní situaci k obrazu svému, tedy v neprospěch obžalovaných. V usnesení mimo jiné vytkl předsedovi senátu Janu Šottovi přeměnu soudního jednání v televizní show.

Žalobkyně nové důkazy nepřinesla a nalézací soud se podrobil právnímu názoru obou nadřízených soudů. Rozsudkem z 23. ledna 2013 oba obžalované zprostil obžaloby. S tím ovšem nebyla spokojena žalobkyně, která se proti rozsudku odvolala. Proto musel 26. března 2013 znova zasednout odvolací soud.

Předsedkyně odvolacího senátu Jarmila Loffelmannová předešla zneužívání  soudní síně k politickým cílům zákazem fotografování a pořizování kamerových záznamů, takže jednání proběhlo v naprostém tichu.