Osm z nich odsoudil senát Aleše Novotného za účast na správním řízení, které vedlo k vydání licencí k provozování dvou chomutovských fotovoltaických elektráren, vlastněných společnostmi Saša Sun s.r.o. a Zdenek Sun s.r.o. z holdingu „slováckého miliardáře“ Zdenka Zemka. Oprávněná úřednice Energetického regulačního úřadu (ERÚ) je vydala za sporných okolností o silvestrovské noci v r.2010 a dostala se sama mezi odsouzené. K nim pak orgány „přihodily“ Alenu Vitáskovou, předsedkyni ERÚ a její podřízenou Michaelu Schneidrovou, které v době vydání sporných licencí ještě netušily, že budou v úřadě působit. Alena Vitásková nastoupila do ERÚ až 1.srpna 2011 a Michaela Schneidrová 3.října 2011.

Na podnikatelích, kteří se vrhli do fotovoltaického byznysu, lpí hanlivé označení „solární baroni“. Padá na všechny bez rozdílu a podporuje apetit orgánů činných v trestním řízení vidět za každým problémem trestný čin. Nehledí se na to, že to byl stát, který zde nyní vystupuje jako poškozený, jenž podnikatele do tohoto byznysu vtáhl nastavením výkupních cen, které se z dnešního pohledu zdají vysoké, ale tehdy zcela odpovídaly nákladům na výstavbu fotovoltaických elektráren. Je zcela běžné, že vše technologicky nové s sebou v prvních fázích životního cyklu nese výrazně vyšší investiční náklady.

Právě na případu uvedených dvou vydaných licencí lze ale předvést, jaké škody může kriminalizace podnikání přinést. Výstavba obou zmíněných fotovoltaických elektráren je investiční projekt s hodnotou 1,3 miliardy Kč, pokrytý z větší části bankovním úvěrem ve výši 1,0 miliardy Kč. Splátkový kalendář úvěru je postavený na předpokladu tržeb za zvýhodněné výkupní ceny, na které měly nárok fotovoltaické elektrárny, pokud splnily do konce roku 2010 podmínky, stanovené právním předpisem. Rozdíl mezi vyšší a nižší výkupní cenou byl tehdy zásadní. Stát v listopadu r.2010 bez předběžného varování oznámil, že přiznávání zvýhodněných cen skončí dnem 31.prosince 2010. To je bezprecedentní zpochybnění důvěryhodnosti státu jako ručitele za stabilitu prostředí pro podnikání. Mezi investory, jejichž zařízení byla před dokončením, následně vypukla panika. Všichni chtěli za každou cenu stihnout získání licence včas a zajistit si tak nárok na vyšší zvýhodněnou cenou. Příval žádostí byl nad kapacitními možnostmi ERÚ, takže bylo moudré požádat o přidělení licence s předstihem.

Není bez zajímavosti, že současně s omezením podpory fotoelektrických elektráren za éry bývalého vedení ERÚ v letech 2003–2011 tehdejší úředníci ERÚ dramaticky zvýšily ceny elektřiny, a to ze 120 miliard Kč na 280 miliard Kč. Zdražování elektřiny pak pokračovalo až do nástupu Aleny Vitáskové do funkce předsedkyně ERÚ. Během jejího působení v čele ERÚ nenastal žádný nárůst, Vitásková držela ceny elektřiny stabilní. Po jejím odchodu se už opět začíná zdražovat. Mediální hluk kolem sporných licencí některých fotovoltaických elektráren odvádí pozornost veřejnosti od této skutečnosti.

Následkem výše uvedeného zásahu státu vznikla velmi nepříjemná situace pro investory. Doběhnout do cíle se zpožděním mohlo mít tragické následky: pokles tržeb proti výši, předpokládané splátkovým kalendářem, mohl znemožnit řádné splácení úvěru, jeho okamžité zesplatnění úvěrující bankou s následnou insolvencí, krachem firmy, propouštěním zaměstnanců. Například přímo v předmětných elektrárnách by přišlo o práci 650 zaměstnanců, ale patrně by padl celý holding se 4,5 tisíci pracovníky.