Podvod spočíval v tom, že zájemce mohl získat úvěr v desítkách milionů USD po zaslání poplatku řádově v tisících USD. Podvodníci postup úspěšně vyzkoušeli již dříve např. v Anglii, kde kvůli tomu tamní policie zřídila speciální brigádu. Podvod získal mezinárodní označení „fraud 419“ podle čísla paragrafu v nigerijském trestním zákoníku nebo „advanced fee fraud“, popř. „advanced fee scam“. Znám jediný případ podlehnutí nabídce. Zájemce odeslal 6.000 USD na zadaný bankovní účet a těšil se na levný úvěr v desítkách milionů USD. Když se pak dlouho nic nedělo, zatelefonoval řediteli odboru zahraničního platebního styku nigerijské centrální banky, s nímž se znal z jeho předlistopadového pobytu v Praze. Dověděl se, že úvěr je pro něj připravený, ale účet, na který poslal 6.000 USD, byl podvodný. Nedostal nic.

Podobné nabídky později přicházely i z jiných zemí, hlavně z Toga. Některé jsem se pokusil prozkoumat. Samozřejmě jsem žádný poplatek předem neposlal. „Inovací“ byla nabídka bezúročné půjčky na úhradu požadovaného poplatku, provedená zasláním padělaného šeku, který vydávací banka vrátila s razítkem „fraud“. Cílem odesilatelů bylo potrestat mě vyvoláním nepříjemností s policií.