Zabýval jsem se v té době případy chráněnců, z nichž někteří si přáli, abych v péči o ně přesto pokračoval. Jako soukromá osoba bych nemohl navštěvovat odsouzené ve vězení. Proto mi nezbylo než v listopadu r.2017 s hrstkou přátel založit spolek Chamurappi, který v podstatě vykonává pro své chráněnce stejnou činnost jako Šalamoun.

Shodou náhod se do náplně činnosti ve větší míře prosadila podpora žadatelů o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Zasáhli jsme do šestnácti případů. Ve čtrnácti případech soudy vyhověly námi podporovaným žadatelům. Řízení svou povahou umožňuje bližší nahlédnutí do osudů chráněnců a také jejich sledování po propuštění z vězení. Mezi propuštěnými jsou čtyři ženy. Tři z nich se brzy staly matkami miminek a stále plní můj archiv fotografiemi krásných mrňat.

Mezi všemi případy jen v jednom doprovázela odsouzeného po dobu devíti let žena, která trvale hledala cesty k jeho návratu na svobodu. Po dvou neúspěšných pokusech o obnovu procesu se dostal na svobodu na základě našeho návrhu (tehdy nám zákon umožňoval podávat návrhy na propuštění). Tito partneři jako jediní spolu žijí dosud.

Ošklivý je případ matky samoživitelky s třemi dětmi ve věku 3, 11 a 14 let. Dostala se dvakrát do vězení za nevýznamnou majetkovou trestnou činnost, vždy zásluhou partnera, který se do výkonu trestu dostal také. Během druhého uvěznění s ním již neudržovala spojení a když se v řízení o podmíněné propuštění dostala na svobodu, vyhlásila zásadu „již nikdy více“. Ujala se pak péče o děti a v březnu r.2022 porodila zdařilou holčičku. Děti jsou dobře vychované, milé a hezké. Zčásti díky Šatníku Nory Fridrichové se hezky oblékají. Starší děti se skvěle chovají k malé sestřičce. Jsem spokojen, že jsem pomohl dětem k dřívějšímu návratu do mateřské péče.