„Folklorní“ úkaz zacházení s obž. SAZ jako s nebezpečným teroristou vynikl tentokrát více na pozadí způsobu, jakým eskorty přiváděly svědky a obžalované z výkonu trestu: zatím co s nimi šli vždy dva příslušníci ostrahy v běžných služebních uniformách, ozbrojení pouze pistolemi, SAZ měl opět čestný doprovod šesti těžkooděnců se samopaly, a ozbrojenci jej zavlekli do soudní síně teprve poté, co se jeden z nich přesvědčil, že se za zády senátu nekrčí atentátník. Kromě toho, že jej těžkooděnci chránili před nebezpečím všeho druhu, kontrolovali listiny, jež si vyměňoval s obhájcem, a někteří působili dojmem, že rozumí anglicky a snaží se naslouchat jeho hovoru s obhájcem, stojíce v jejich těsné blízkosti. Kontrolu listin musí strpět při každém odchodu z věznice a znova při návratu.

Nabídka svědků byla tentokrát velmi zajímavá, slibující seznámení s významnými informacemi. Ale svědci, kteří zatím nepožívají pohostinnosti Vězeňské služby a museli by se dostavit jako svobodní lidé „po svých“, pozvání k vystoupení v tomto nekonečném divadle opět nevyhověli. Způsobili tak, že místo vzrušujících svědeckých projevů jsme celé hodiny naslouchali přehrávání prostorových a telefonních odposlechů.

Jako prvního přivedla eskorta z výkonu trestu svědka Marcela Juřicu, záhadnou osobnost, která zřejmě hrála významnou úlohu v obchodech společnosti Ecoll Invest a.s., s blízkým vztahem k nynějšímu korunním svědkovi obžaloby Petrovi Pfeiferovi. Policii se nepodařilo ho vyslechnout. K poslednímu předvolání k pokusu o výslech v přípravném řízení mělo dojít v r. 2015, ale nakonec se neuskutečnil. Svědek by asi mohl sdělit soudu mnoho zajímavostí, ale touto příležitostí zhrdl: odmítl vypovídat a za několik minut opustil soudní síň.

Svědek takto neúmyslně napravil „nehodu“, spočívající v nepřivedení z výkonu trestu obž. Michala Šimáka, který žádal o přítomnost při jeho výslechu.

Po odchodu Marcela Juřici požádal o vyjádření k jeho vystoupení-nevystoupení neúnavný SAZ. Polemizoval se svědectvím korunního svědka Petra Pfeifera v přípravném řízení i před soudem a s obsahem obžaloby na str. 21 a 22, odmítaje tvrzení o jeho blízkém vztahu k svědkovi. Tvrdil, že jej znal jen zběžně a samozřejmě jej s ním seznámil pilný Petr Pfeifer. Svědek měl být podle výpovědi izraelského obchodníka Yashira Nadava blízkým spolupracovníkem Petra Pfeifera. SAZ se dále vyjádřil k jednotlivým důkazům obžaloby, jež vlastně „překvalifikoval“ na pseudodůkazy. Zásadně odmítl tvrzení, že Marcel Juřica žil nějaký čas z jeho peněz. Upozornil na skutečnost, že policie nevyslýchala v přípravném řízení svědky ze společnosti Czech Petrol Distribution, která má klíčové postavení v síti podvodných obchodníků, odhalené k velkému potěšení ministra financí Andreje Babiše Finančně analytickým útvarem. Vyslovil pak několik podezření na nelegální postupy policie při vytěžování svědků. K opětovné přítomnosti bývalého policisty Františka Kutálka, nyní asistenta žalobce Aleše Sosíka, podotkl, že se možná zajímal o případnou výpověď svědka Marcela Juřici v obavách, že v ní zazní informace, které mu budou nepříjemné.