Tvrdil jsem, že Pavel Zeman nemá pravomoc generálního prokurátora, takže přání ministra financí vyhovět nemůže. Proti tomu se ozvala námitka, že nejvyšší státní zástupce má přece zákonné prostředky, jimiž může metodicky a výkladově sjednocovat postup státních zastupitelství v trestním řízení. To jistě ano, ale nemůže je použít svévolně, v rozporu s ústavní dělbou pravomocí a odpovědnosti, jen proto, že dostal politické zadání.

Miroslav Machiavelli Kalousek v podstatě žádá sjednocení v tom smyslu, že nebude možné zahajovat trestní řízení pro takové jednání na základě výše zmíněných zákonů, o němž ministerstvo financí tvrdí, že je v souladu se zákonem. Vyhrazuje si vlastně právo předběžně vyloučit ze hry orgány činné v trestním řízení vlastním rozhodnutím o beztrestnosti. Pokud by Pavel Zeman jeho požadavku vyhověl, jednal by stejně jako generální prokurátor, který by vydal usměrňující pokyn na základě požadavku příslušného orgánu KSČ, aniž by dále přemýšlel nad jeho zákonností. K tomu ale skutečně není oprávněn.

Ministrovi financí totiž nedochází, že vysoký činitel s velkou mocí může z nedbalosti nebo úmyslně způsobit obrovskou škodu společnosti a zachovat při tom zdání, že každý jeho krok je v souladu se zákonem, takže jej nelze volat k trestní odpovědnosti. Pokud přesto vznikne proti němu podezření, že zneužil svou moc, je povinností a právem orgánů činných v trestním řízení, aby rozpletly spleť indicií a důkazů, a buď již v přípravném řízení věc zastavily, nebo naopak ji postoupily k posouzení nezávislému soudu.