Zdeněk Joukl: 21. srpen 1968 a tolerance mezi námi

Na všem špatném je něco dobrého. Optimista si to připomíná, pesimista vzpomíná jen na to špatné. 21. srpna 1968 jsme byli, zase po letech, jako národ téměř jednotní. Byli jsme překvapení, naštvaní, zklamaní , ale jednotní v odporu proti okupantům. Dokonce i komunisté vraceli ve velkém své stranické legitimace. Takovou jednotu národa jsem zažil pak ještě jednou – při Sametové revoluci. Národ v krizových situacích je velmi důležitý. Tvoří kořeny života občanů (stejně jako rodina, sousedé, přátelé…). Proto také občanskou společnost považuji za méně stabilní než společnost národní. Beru ji vlastně jako náhražku národní společnosti pro případ, že na daném území původní národ neexistuje (například, když byl vyvražděn tak jako v Americe).velmi důležitý. Tvoří kořeny života občanů (stejně jako rodina, sousedé, přátelé…). Proto také občanskou společnost považuji za méně stabilní než společnost národní. Beru ji vlastně jako náhražku národní společnosti pro případ, že na daném území původní národ neexistuje (například, když byl vyvražděn tak jako v Americe).