Srbsko vyklidilo Kosovo v důsledku válečného útoku USA, Německa, Francie, Británie, Itálie a některých dalších zemí, nikoliv z vlastního rozhodnutí. Stejný postoj zaujalo Československo po Mnichovu 1938 k vyklizení Sudet pro hrozbu válečného útoku Německa s akceptací tohoto útoku Itálií, Francií a Británií.
Ale kdo tuto podmínku Srbsku pro přijetí dává? Podmínka není součástí evropského práva. Navíc řada států odtržení Kosova od Srbska neuznává, včetně členů Evropské unie – Slovensko, Španělsko, Řecko, Kypr, Rumunsko. Tyto státy se drží právní zásady, že územní změny bez svobodného souhlasu státu v důsledku síly či hrozby silou jsou neplatné. Náš stát v roce 2008 uznal nezávislost Kosova usnesením druhé vlády Mirka Topolánka. Toto uznání bylo však dosaženo neústavní cestou, když vláda takové právo nemá z ústavy, ani ze zákona. A prezident Václav Klaus, který má ústavní právo zastupovat stát navenek, se k uznání nepřipojil, naopak jej kritizoval.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV