Rozdílně od prezidentského systému je ve Francii funkce předsedy vlády, ale prezident má výrazný vliv. Nicméně vztah prezident – premiér je určován prvotně politicky. Prezident Charles de Gaulle byl dominantní. Pokud však prezidenti Francois Mitterrand a Jacques Chirac fungovali s vládami, které byly z jiného politického tábora, přenechávali vnitrostátní správu státu těmto vládám. Z ústavy nemá francouzský prezident výrazně jiné pravomoci než prezident náš, s výjimkou rozpouštění parlamentu a výjimečného stavu. Francouzský prezident je plně podroben kontrasignaci, která se však chápe jako ověření ústavnosti prezidentova rozhodnutí, nikoliv nutně politický souhlas zvlášť, jsou-li prezident a premiér z jiné politické strany.

Podstatou prezidentova vlivu u nás je to, že prezidenty jsou významné politické osobnosti, kdy stačí jejich názor vyjádřený v projevu, aby to ovlivnilo politickou scénu. Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman jsou naši nejvýznamnější polistopadoví státníci, kteří se nebojí jít proti proudu. Proto jsou významní i jako prezidenti republiky. Např. pádu vlády Václava Klause roku 1997 předcházel kritický projev prezidenta Václava Havla před poslanci a senátory. I na Slovensku padla druhá Mečiarova vláda v březnu 1994 po kritickém projevu prezidenta Michala Kováče.