Ovšem pravomoci orgánů nezávisí na způsobu jejich ustavení. V Evropě jsou prezidenti voleni přímo občany v mnoha parlamentních republikách a jejich pravomoci jsou slabší než u našeho voleného parlamentem (Irsko). Naopak prezident americký je volen nepřímo, ale má silné postavení. O USA se traduje, že prezident má přímý mandát voličů, ale není to tak. Jen není volen parlamentem. Voliči volí volitele a ti teprve prezidenta. Obvykle je znám výsledek po zvolení volitelů, protože dopředu deklarují svou podporu. Občas zvolený kandidát získá více volitelů, byť měl méně hlasů voličů - v přímých volbách by neuspěl. Stalo se tak i r. 2000, kdy republikáni G. W. Bushe získali méně hlasů voličů, ale více volitelů než demokraté. Volitelé jsou totiž voleni za jednotlivé státy většinovým způsobem a tak těsné vítězství republikánů na Floridě vedlo k tomu, že získali všechny volitele za Floridu. Americký systém je prezidentský, protože prezident plní i roli premiéra, nikoli dle způsobu jeho volby.

Řada států zavedla přímé volby prezidenta, aniž posílily jeho pravomoci. Například Slovensko roku 1999. Ve Francii Charles de Gaulle zavedl silné postavení prezidenta v roce 1958, jenž byl volen nepřímo zvláštní skupinou volitelů. Teprve o sedm let později došlo k přímé volbě francouzského prezidenta, aniž se jakkoliv měnily jeho pravomoci. I monarcha má různé pravomoci, byť mandát je dán stejnou dědičností. Švédský král je slabý, belgický král či lucemburský velkovévoda mají silnější postavení. Se zavedením přímé volby se nemusí měnit pravomoci prezidenta.