Ne že by se v různých koutech světa neválčilo prakticky pořád, ale letos je to trochu jiné.  Svědčí o tom např. prohlášení předsedy vlády, že „jsme ve válce“. A i když toto konstatování je jednoznačně nepravdivé, v mnohých lidech mohlo vyvolat přinejmenším smíšené pocity. Jisté je, že se na Ukrajině bojuje a zbytečně umírají lidé. Jako v každé válce.

A tak jsem k letošním ústním, telefonickým i písemným přáním připojil slovo mír. Na tom přece není nic špatného. Nebo snad ano?

Potkal jsem na ulici známou a tak jsme se zastavili a vyměnili si obligátní formulace. A já připojil slovo mír. Hlavně to zdraví, odpověděla mi známá. Pochopitelně, kdo by někomu známému, nebo blízkému člověku nepřál hodně zdraví. Ale. Život je konečný a tak i kdybychom se „upřáli“, každý člověk nakonec jednou zemře. S mírem je to ale jinak. Ten ovlivnit můžeme. Válka nebo mír. Je to čistě na našem rozhodnutí. Respektive na rozhodnutí těch, co nám vládnou.