Asi nejvíce mne zaujala maturitní zkouška z jazyka mateřského – tedy českého, která se v posledních letech ve své ústní části scvrkla pouze do rozboru literárního díla. Připomnělo mi to dobu, kdy jsem se i já snažil řadu tehdy povinných děl přečíst, nebo k nim alespoň sehnat (internet nebyl) obsah. A věru to nebylo vždy jednoduché.

Některé tituly se ukázaly jako středoškolsky povinně – doporučené stálice, jiné už zřejmě, možná jen dočasně, skončily v propadlišti dějin, další byly nové. A mezi ty lze zařadit i díla našeho prvního polistopadového prezidenta republiky Václava Havla. Já osobně jsem sice v této oblasti literárního žánru nenašel zalíbení a z Dálkového výslechu, který jsem si zakoupil v polistopadové euforii, přečetl jen několik stránek. Ale proč ne. Prostě tam patří.

O to větším zklamáním pro mne bylo zjištění, že jsem v seznamu doporučené literatury k maturitě nenašel jméno našeho druhého polistopadového prezidenta Václava Klause. Ještě při psaní tohoto článku jsem „zagoogloval“ a namátkou rozkliknul seznamy literárních děl přibližně deseti středních škol. Jen asi dvě neměly na seznamu ani Václava Havla. Václava Klause žádná. A přitom Václav Klaus je jako autor či spoluautor podepsán pod desítkami titulů. A zdaleka ne všechny jsou „jen“ o ekonomice. Mnohé se vyjadřují i k aktuálním problémům současného světa, vývoje společnosti a otázkám další existence euroatlantické civilizace.